Každou vteřinu života jsi blíže smrti
Nemít sny, pak raději zemřít. Ono to spolu souvisí: mé sny mě drží při životě... Ke svým snům se uchyluji, když realita začíná být neúnosná. Přijít o sny, přijdu sama o sebe. (Sardelka 24.5.2001)
Je možné potkat se tisíckrát a nenajít se. A je těžké, potkat se jen jednou a najít se navždy.
Rozprostřel jsem své sny pod Tvé nohy...našlapuj lehce, protože šlapeš po mých snech.
Když i pro jednou zradíš to, co jsi zradit nechtěl, je to, jako by jsi v to nikdy nevěřil.
Jsou křehké sny, které nabírají svou sílu, dokud se nevysloví.
Jedině ten, kdo dokáže mnoho obětovat, může ještě víc získat.
Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád.
Zbabělý přítel je nebezpečnější, než nepřítel, protože před nepřítelem jsme ve střehu, ale na přítele spoléháme.
V lásce nemůže být ani otrocký, ani diktátorský stav. Láska chce rovnost.
Jsem krutý i něžný...jsem ŽIVOT. Pláčeš? I v slzách je síla. A teď vstaň a žij.
Při každém loučení trochu umíráme.
Milovat znamená nemuset nikdy prosit za odpuštění.
Při trošce dobré vůle člověk dokáže odpustit. Ale ani při nejlepší vůli nedokáže zapomenout.
Hrdina není ten, kdo v krvavém boji zvítězil, ale ten, kdo zrazen byl a přece odpustil.
Nauč se smát slzami, nauč se pohladit zaťatou pěst. Nic nečekej a vše rozdej...pak uvidíš, jak je život krásnej.
Největším břemenem je pro nás člověk, kterého jsme přestali milovat.
Láska začíná tím, že se člověk cítí osamělý. A končí tím, že člověk chce být osamělý.
Strach rozpouští lásku. Láska zase strach.
Před manželstvím se domníváme, že milujeme. V manželství se to teprve učíme. (převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Komentář: tohle se dá aplikovat i na jakýkoli dlouhodobější vztah...
Nikdo se nenarodil pro štěstí, všichni jsme se narodili pro život a štěstím života je láska. (převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Je lehké říci mám Tě rád - to dokáže i dítě.
Těžší je však lásku dát, a říci vážím si Tě.
převzato z http://nasesvatba.webz.cz/
Není zamilován, kdo nemiluje navždy. (Euripides - převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Láska je krásný dar,
však krásnější je věrnost,
láska bez věrnosti
je pouhá malichernost.
(převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Z lásky jsme zrození, lásku chcem dát,
lásku, co navěky bude nás hřát.
Láska ta odpouští, láska ta věří,
naději neztratí, kdo se jí svěří.
(převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Bojím se o své oči
- Tvoje miluji.
Přimhuřuji, opatrně své
- Tvoje líbám.
Nevím, které by bylo těžší ztratit.
(převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Láska je touha po kráse. (převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Není již mým cílem hledat, co by se mi líbilo, nýbrž líbit se tomu, koho jsem si vybral. (převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
V okamžiku lásky vše trvá navždy a nic víc neexistuje. (Eluard - převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Kouzlo štěstí nespočívá v bohatství ani kráse, ale v harmonii dvou srdcí, která patří sobě. (převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Milovat znamená žít životem toho, koho miluješ. (převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to. (převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Milovati a milován býti, je největší štěstí na světě. (J. W. Goethe - převzato z http://nasesvatba.webz.cz/)
Žijeme, abychom umřeli. (Man in Black)
Dokud žijeme, učme se žít (Seneca)
Láska není stav. Je to růst a proměna.
Všeho se nasytí člověk. I samého spánku a lásky (Homér)
Bez lásky je člověk jen mrtvola na dovolené (Remarque)
Nejčastěji se stává, že člověk přisuzuje druhým jen takové city, jakých je sám schopen (Gide)
Velkou známkou lásky je podrobit se vůli toho, koho milujeme (Moliér)
Co je to láska? Prostinká pohádka mnohokrát vyprávěná (Zola)
Pro lásku není důležité, aby se k sobě lidé hodili, ale aby spolu byli šťastni. (Bardot)
Soudím, že Pánbůh tvoříc člověka, přecenil svoje možnosti. (Wilde)
Jsou veliké a nesmírné lásky a přece nás nevyrvou z našeho osudu, ani nevysvobodí. Vždy se vracíme zpět do svého života.
Láska může zemřít na pravdu, přátelství na lež (Bonnard)
Lidé jsou zlí, ale člověk je dobrý (Feuchtwanger)
Život je neustálá odchylka, která nikdy nedojde pochopení od čeho se odchýlila. (Kafka)
Životem vládne štěstěna, ne moudrost. (Cicero)
Člověk, na nějž nadávají blbci, je hoden důvěry (Sartre)
Neberte život příliš vážně. Beztak z něj nevyváznete živí (Hubbart)
Nikdo nemiluje život tak, jako starý člověk (Sofokles)
Ryba je to, po čem toužím, po medvědí tlapě také dychtím; nemohu-li se těšit oběma najednou, vynechám rybu a dám přednost medvědí tlapě. Život je rovněž to, po čem toužím, po spravedlnosti také prahnu; nemohu-li se radovat z obou najednou, oželím život a zvolím spravedlnost. (Lexikon čínského mudrosloví)
Velkorysý člověk ledacos spolkne, rázně a neochvějně si jde svou cestou. (Lexikon čínského mudrosloví)
Zásluhy jiných vůčí mně nesmím zapomenout, mé zásluhy vůčí ostatním zapomenout musím. (Lexikon čínského mudrosloví)
Všichni tady na tom světě potřebujeme nějakou tu pochvalu a pocit toho, že nás má někdo rád a že z nás má někdo radost.
Jediná možnost, jak zachránit své sny, je být sám k sobě velkorysý. Každý sebemenší pokus o potrestání sebe sama je třeba rázně potlačit. (Paulo Coelho: Poutník)
Vždycky vidíme tu nejlepší cestu, po které se máme dát, ale jdeme jenom po té, na kterou jsme zvyklí. (Paulo Coelho: Poutník)
Když člověk putuje k nějakému cíli, je velice důležité, aby sledoval cestu. Právě cesta nás vždycky učí, jak nejlépe dojít, a obohacuje nás, když se jí ubíráme. Srovnal bych to s pohlavním aktem, při němž intenzitu orgasmu určuje milostná předehra. (Paulo Coelho: Poutník)
I když jen mlčíš, jsi lhář!
I když jen soudíš, jsi kat!
Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to co není, jak tomu v mnoha případech je. (Jan Werich)
God will recognise his angels by the tones of their voices and their hidden sorrows.(Balzac)
Je krásné žít, protože žít znamená začínat stále znovu, v každém okamžiku. (Cesare Pavese)
Člověk je nejkrásnější tehdy, jestliže má někoho rád.
Lásky druhých jsou pro nás vždy nepochopitelné.
Vzpomínky jsou jako ptáci, nevoláš je a přesto přiletí.
Rozum je sice lékař lásky, ale za rádce ho láska neuznává.
Láska je líbezný květ, ale je třeba odvahy, abychom si jej šli utrhnou na kraj propasti.
Když svůj omyl nazveme skutečností, bude nás o polovinu méně mrzet.
Počítej se zákony života, ale i s tím, že existují výjimky.
Snaž se dotýkat hvězd i když na ně vždycky nedosáhnete. Určitě neskončíte s rukama plnýma bláta.
Krize je produktivní stav. Člověk z ní musí odstranit jen příchuť katastrofy.
Hloupý ani nezapomíná, ani neodpouští. Moudrý odpouští, ale nezapomene.
Někdy je moudré dělat hlouposti.
Pokud něco darujeme s očekáváním, že se nám to vrátí, není to dar, ale obchod.
Chyby jsou branou k novým objevům.
Zdá se nám, že ke štěstí potřebujeme právě to, co nám schází.
Když zradíš druhého, zradíš sám sebe.
Štěstí nespočívá samo v sobě, ale v jeho dosahování.
Přítel není ten, kdo tě polituje, ale ten, kdo ti pomůže.
Až poznáš toho, kdo tě chce znát, poznáš i toho, kdo má tě rád.
Smutné je, že hlupáci jsou tak sebejistí a lidé moudří tak plní pochyb.
Někdy stačí malá chvilka, abychom si někoho oblíbili, pak nestačí celý život,abychom na něj zapomněli.
Miluješ-li, miluj celým srdcem, a nebuď první, kdo zklame.
Nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, co umírá žízní.
Okamžik štěstí dal mnohokrát zapomenout na roky utrpení.
Zamilovaní spěchají, poněvadž tuší, že věčnost trvá příliš krátce.
Kdyby ženy tolik netoužily po štěstí, nebylo by tolik nešťastných mužů.
Jednou tě zamrzí, že jsi nepromluvil a stokrát tě zamrzí, že jsi nemlčel.
Milovat neznamená dívat se tomu druhému do očí, znamená dívat se stejným směrem.
Hvězdy září proto, aby si každý jednoho dne našel tu svou.
Je hloupost smát se snům druhých, protože lidé, kteří nemají sny, nemají mnoho.
Pracuj, jako kdybys nepotřeboval žádné peníze. Miluj, jako kdyby nikdo nikdy nezranil. Tancuj, jako kdyby se nikdo nedíval. Zpívej, jako kdyby nikdo neposlouchal. Žij, jako kdyby byl Ráj na zemi.
Nikdy nelituj ničeho, co bylo krásné, byť by to byl ten největší přestupek světa
Osud míchá karty, ale hrajeme my.
I ten nejmohutnější strom pochází z malého semínka, i to nejdelší schodiště má svůj první schod.
To, že zemřel, ještě není důkazem, že žil.
Před tím, co za mnou jde, PRCHÁM! Za tím, co prchá, jdu SÁM!
Každý z nás je jako anděl s jedním křídlem. Abychom mohli létat, musíme se obejmout.
Můj rozum, léčitel mé lásky rozhněván, že se jím neřídím, že nedbám jeho rad mne opustil a já zoufalý poznávám pravdivost výstrahy TOUŽIT JE UMÍRAT! (Shakespeare, sonet č. 147)
Jsem něžný, krutý, ale jsem život. Pláčeš? I v slzách je síla ... tak jdi a žij!
Věřím, že přátelé jsou jako andělé, kteří nás zdvihnou, když křídla zapomenou létat.
Zítra nebude ani jakými jsme byli, ani jakými jsme dnes.
Dospívání? To je období, kdy nám čas sebere dětství. Ukradne vám hluboký spánek a vezme víru v opravdovost pohádek. Dospívání? Povinnost milovat jiné. Povinnost, která tolik bolí.
Opravdoví přátelé jsou ti, kteří s vámi zůstanou, i když se rozejdete s jejich přítelem.
Vzpomínky jsou jediným rájem, ze kterého nemůžeme být vyhnáni.
Kosatky mají víc lidských vlastností než lidé sami.
Jestli cítíš, že zůstat lidský stojí za to, i když to nemůže mít vůbec žádný konkrétní výsledek, tak jsi je porazil. (George Orwell 1984)
Všecny ty krásné sny co nám dává ticho v tomhle rámusu nikdy neuslyšíme.
Budoucnost nám neukáží karty, magie či snad hvězdy, budoucnost si tvoříme sami, inu staňme se zručnými stvořiteli...
Ukázky z děl spisovatele Richarda Bacha: www.mujweb.cz/www/pajap/BachRam.htm.
Láska je krásná, ale bolí, bolí možná víc než samota...
Srdce udělá vždy čáru přes rozpočet rozumu.
Zdá se nám, že ke štěstí potřebujeme právě to, co nám schází.
Cesta k dobru nemůže vést skrze zlo.
Život nám jednou rukou podává zlatý věnec štěstí a druhou trnovou korunu utrpení. Svým oblíbencům podává obojí.
Dej každému dni příležitost, aby se mohl stát tím nejkrásnějším dnem v tvém životě.
Ženy mají rády prosté a jednoduché věci - například muže.
Cožpak může umřít, když nemá komu?
Přátelství je láska spojená s rozumem.
Opravdoví přátelé jsou ti, kdo si nezištně přejí dobro svých přátel.
Je chyba, když někoho odsuzujeme podle lidí, se kterými se stýká. Jidáš měl například zcela bezúhonné přátele.
Zůstaň! To je okouzlující slovo v přítelově slovníku.
Mít přítele povznáší duši. Více však povznáší být přítelem.
Kdyby člověk vlastnil veškeré bohatství světa, k čemu by mu bylo, kdyby neměl přítele, s nímž by je mohl sdílet?
Opravdoví přátelé vidí tvé chyby a upozorní tě na ně. Falešní přátelé vidí tvé chyby a upozorní na ně ostatní.
Opravdový přítel s námi nesdílí pouze štěstí a úspěchy, nýbrž především naše bolesti a zklamání.
Čím víc se blížíme snu, tím víc se Osobní příběh stává pravým důvodem života. (Paulo Coelho - Alchymista)
Myšlenka pastýře:
"Vím, proč se chci vrátit ke svým ovcím. Už je znám; nedají moc práce a můžu je mít rád. Nevím, jestli můžu mít rád poušť, ale právě ta poušť skrývá můj poklad." (Paulo Coelho - Alchymista)
Slova Sklenáře k pastýřovi:
"Obávám se, že kdybych uskutečnil svůj sen, neměl bych už proč žít....
...U Tebe je to jiné, protože Ty své sny hodláš uskutečnit. ...
...Bojím se velkého zklamání, a tak raději o tom jen sním." (Paulo Coelho - Alchymista)
Když se naučím rozumět řeči beze slov, porozumím světu. (Paulo Coelho - Alchymista)
Řídím svůj pohled přáním, jak by se věci měly dít a ne tím, jak se skutečně dějí. (Paulo Coelho - Alchymista)
Plakal proto, že Osud je nespravedlivý a takhle odplácí lidem, kteří věří ve vlastní sny. (Paulo Coelho - Alchymista)
Všechny dny se zdají stejné, a to je vždycky proto, že lidé si už neuvědomují, co dobrého jim život ukazuje, když po nebi putuje slunce. (Paulo Coelho - Alchymista)
Když začneš slibovat něco, co ještě nemáš, přestaneš o to usilovat. (Paulo Coelho - Alchymista)
Lidé poznají velice brzy, proč mají žít. Možná právě proto se velice brzy vzdávají. (Paulo Coelho - Alchymista)
Rozhovor pastýře se salémským králem:
"Proč vlastně paseš ovce?"
"Protože rád chodím světem."
Stařec ukázal na prodavače pražené kukuřice, který stál v rohu náměstí u svého červeného vozíku.
"Tamhleten si taky jako dítě přál chodit světem. Pak si ale raději pořídil tenhle vozík s praženou kukuřicí a teď celé roky šetří. Až bude starý, stráví měsíc v Africe. Nepochopil, že člověk má vždycky podmínky k tomu, aby udělal to, o čem sní." (Paulo Coelho - Alchymista)
O Osobním příběhu:
"To je to, co jsi odjakživa chtěl dělat. Každý člověk zkraje mládí ví, jaký je jeho Osobní příběh.
V té době je všechno jasné a možné a lidé se nebojí snít a přát si všechno to, co by v životě rádi dělali. Jak však čas plyne, jakási tajemná síla se snaží dokázat, že Osobní příběh uskutečnit nelze."
"Jsou to síly, které se zdají být zlé, ale v podstatě tě učí, jak uskutečnit svůj Osobní příběh. Připravují tvého ducha a tvou vůli, protože na této planetě platí jedna veliká pravda: ať jsi kdokoli a děláš cokoli, když něco doopravdy chceš, je to proto, že se toto přání zrodilo v duši Vesmíru. Je to tvé poslání na Zemi."
"...A když něco chceš, celý Vesmír se spojí, abys své přání uskutečnil." (Paulo Coelho - Alchymista)
O lidech, kteří se stanou součástí našeho života:
Když ale vidíme stále stejné lidi, stanou se nakonec součástí našeho života. A jen co k tomu dojde, chtějí nám do toho života také mluvit. Pokud se nechováme podle jejich představ, tak se zlobí. Všichni totiž vědí naprosto přesně, jak mají žít druzí. Zato nikdy nevědí, jak mají žít oni sami. (Paulo Coelho - Alchymista)
Život je zajímavý právě pro tu možnost uskutečnit nějaký sen. (Paulo Coelho - Alchymista)
Pastýř uvažuje nad svým stádem ovcí:
Kdybych se najednou změnil k horšímu a rozhodl se jednu po druhé pozabíjet, všimly by si toho teprve tehdy, až by ze stáda skoro nic nezbývalo, - napadlo ho. - Věří mi a zapomněly věřit vlastním pudům. A to jen proto, že je vedu za potravou. (Paulo Coelho - Alchymista)
Slova studny, ve které se prohlížel Narcis:
"Narcise oplakávám, ale že byl krásný, toho jsem si nikdy nevšimla.
Pláču proto, že když uléhal na mých březích a skláněl ke mně zrak, viděla jsem, jak se v hloubi jeho očí zrcadlí má vlastní krása." (Paulo Coelho - Alchymista)
Co je marné a co marné není? K tomu se dá říci toto a marné to
není: není nic marného, dokud se to za marné nepovažuje. Marné je
všechno, co je za marné považováno. (William Saroyan)
Nečekej na dokonalé řešení, protože to bys taky dost dobře mohl
čekat až do smrti. Nic jako dokonalé řešení dost možná neexistuje
a ono postačí jakékoli řešení. (William Saroyan)
Nezbývá mi než být tím, kým jsem, ne? Abych přestal být tím, kým
jsem, a v důsledku toho budil jen zdání dobrého člověka, byl bych
vůbec ještě něčím? (William Saroyan)
Znenadání si uvědomil, že se může dívat na svět buď jako ubohá
oběť nějakého zloděje, nebo jako dobrodruh, který hledá poklad.
Jsem dobrodruh, který hledá poklad,-pomyslel si dřív, než samou
únavou usnul. (Paulo Coelho - Alchymista)
Rozhodnutí je jenom začátek něčeho. Jakmile se člověk rozhodne,
pohrouží se ve skutečnosti do mocného proudu a ten ho unáší na
místo, na které v okamžiku rozhodování vůbec nepomyslel.
(Paulo Coelho - Alchymista)
Největší lež na světě je, že v určité chvíli své existence
ztratíme vládu nad svým životem, a ten pak podléhá osudu. (Paulo Coelho - Alchymista)
Svému srdci nikdo neunikne. Proto je lepší poslouchat, co říká,
aby nikdy nedošlo k ráně, kterou nečekáš. (Paulo Coelho - Alchymista)
Přítel je ten vzácný člověk, který se zeptá, jak se máš, a počká i na odpověď...
Kdo nemá peněz, je chudý, kdo nemá přátel, je chudší, kdo nemá srdce, je nejchudší na světě. (F.M.Dostojevskij) a proto my kdož srdce máme trpíme (dodatek autora)
Jediná absolutní věc ve vesmíru je to, že vše je relativní.
Nikdo nevychutná pravou svobodu, kdo má tak naspěch, že ho dokáže rozladit okolní lidstvo nebo žhavé odpolední slunce. (William Saroyan)
Když je někdo nešťastný, ať se nevymlouvá na to, že je nešťastný a že si tedy neutírá nos. Člověk může stihnout obojí: utírat si nos a být dál nešťastný, jestli mi rozumíš. (William Saroyan)
Chci tím říct, že smysl umění je nabídnout putujícímu lidskému rodu vylepšenou mapu, která mu ukáže cestu k sobě samému. Jestliže umění není dobré k tomuto, k čemu pak je? (William Saroyan)
Bláznovství, které potká člověka, je člověk sám. (William Saroyan)
Jak můžete člověka zbavit jeho bláznivosti, aniž byste ho zbavili také jeho identity? Víme tak jistě, že lidskému duchu prospívá vyhýbat se svárům se sebou samým, a nebo že je lepší zachovávat si důstojný klid a být vždy připraven zajít si na večeři, než se rozčilovat a nebýt ochoten stavit se třeba jen na šálek kávy? (William Saroyan)
Láska zabíjí. To je pravda, je to ta nejdokonalejší, nejkrvavější vražednice, a protože osoba, která zabíjí, ať je to kdokoli, musí dát jednou ránu, která všechno ukončí, není to tak nejlepší? (William Saroyan)
Ježíš zaplakal. Zaplakal. Musel. Beznaděj člověka ho přemohla. Konečně si uvědomil, jen trošinku pozdě si uvědomil, že vše je marné, že přišel a odešel tak zbytečně jako každý druhý, jako by vlastně ani nepřišel a neodešel, a nebo byl jen šílený jako tolik jiných před ním a tolik jiných, co přijdou po něm. To říká to heslo. Ježíš zaplakal, neboť smrt začíná ve chvíli, kdy život začíná, a obojí uběhne příliš rychle, aby se to dalo změřit, zachytit cílovou momentkou jako z mrtvého závodu. (William Saroyan)
Tisíc zítřků za jeden včerejšek? Dvacet miliard včerejšků za jeden dobrý mžik času právě teď by spíš sedlo, nezdá se ti? Všecky včerejšky, ne za zítřek, ani ne za den, ale právě za tenhle okamžik, který by přisvištěl právě jako sviští tahle limuzína, za kratičký přicházející a odcházející plynoucí okamžik pravdy a kouzelnický trik teď. (William Saroyan)
Pokud jsem schopen to posoudit, člověk si doopravdy nepřeje nic víc, než poznat skutečný stav, tedy pravdu o sobě samém, která má hluboký smysl, a proto ho taky uspokojí poznat jakýsi řád celé jeho bytosti: co je v něm nehotové a nedá se už dodělat, co je pokažené, zranitelné, neduživé, roztříštěné, ale zároveň, právě teď, i správné, přijatelné, smysluplné, užitečné a patřící znovu a znovu, donekonečna, k nějakému většímu celku. (William Saroyan)
Když jsem začal čekat, až budu žít, začal jsem vlastně čekat, až umřu. (William Saroyan)
Nelitoval jsem a nelituju. Je to můj život, tak se mi přihodil, je to všechno, co mám k čemu by mi bylo něčeho litovat. Mám ho rád se vším všudy. (William Saroyan)
To, cos udělal, bude vždycky to, cos měl udělat. Nesejde popravdě na tom, co člověk udělá, záleží na tom, jak s tím naloží. Lítost zabíjí. Je lepší hledět si toho, abys lítost nepotřeboval abys nemusel ničeho litovat. (William Saroyan)
Každý člověk má své vlastní důvody pro to, aby se sám zabil, důvody, které se patrně zakládají na nějaké osobní pověře, s kterou si navykl žít. A taky má své důvody pro to, aby se nezabíjel. Své důvody, aby se vyhnul sebevraždě, své důvody a své pověry, které se vlastně když selžou můžou stát příčinou nehody, která ho nakonec usmrtí. (William Saroyan)
Udělat chybu se mi tak strašně protiví, že mě to vždycky přinutí dopustit se dalších tří nebo čtyř chyb jen proto, abych napravil či odčinil to počáteční pochybení. (William Saroyan)
Vy prožíváte každý den lepší film, než jaký kdy byl natočen, ale klidně jděte do kina, jestli vás něco nutí, abyste tam šli, protože pak byste jít měli. Když tam půjdete, protože vás k tomu něco vyzývá, pak máte ze života o něco víc, než byste měli jinak. (William Saroyan)
Přátelství je trvalé, když se oba domnívají, že mají nad tím druhým převahu. (Balzac)
Je lepší umilovat se k smrti, než pak v domově důchodců vzpomínat na
pracovní úspěchy.
Je lepší vyhořet, než vyhasnout.
Jsou lidé, kteří vstoupí do našich životů a rychle zase zmizí.
Někteří však chvíli zůstanou a zanechají v našich srdcích své stopy a
my už nikdy nebudeme stejní.
Naučili jsme se létat jako ptáci, žít ve vodě jako ryby. Jediné, co
nám ještě zbývá, je naučit se žít jako lidé.
Jsem na dně! Konečně se mám od čeho odrazit.
Skutečným úsměvem života je úsměv ve chvílí, kdy je ti do pláče.
Když je člověk nešťastný, bolí ho i smích.
Lidská samota není nic jiného, než strach žít.
To, co v sobě nemá žádné tajemství, nemá už ani žádné kouzlo.
Nesměj se vždy tomu, čemu se smějí druzí. Možná, že se smějí právě tobě.
Nejvěrnější v tomto prohnilém světě, je chladná ocel tvého meče.
Je to jednoduché
Jako všechny věci, které člověk nakonec musí udělat.
Je to těžké, jako všechny jednoduché věci.
Je to vzrušující, jako každá volba.
Je to neodvolatelné, jako každý čin.
(Ivana Procházková-Soví zpěv)
Drž se snů. Když sny zemřou, život je pták se zlomeným křídlem, neschopen letu.
Když tě někdo miluje, má na tebe všechna práva, tedy i právo,přestat tě milovat.
Za smích a štěstí a lásku, by se lidé neměli zabíjet.Ale to odsouzení může být někdy tak strašné, že raději končíme sami a dobrovolně, doufajíce v tu chvíli, že právě to je ta svoboda, kterou nám Bůh daroval a lidé ponechali, protože nemohli jinak...
- Bývají chvíle, kdy naše životy postihují různá protivenství, jimž nemůžeme uniknout. Z nějakého důvodu tu však jsou.
- Z jakého důvodu?
- Na tuto otázku nelze odpovědět předem a nebo pokud obtíže trvají. Teprve, když je překonáme, pochopíme, proč tu byly. (Paulo Coelho – Pátá hora)
Odkládáme-li sklizeň, plody shnijí. Odkládáme-li však řešení potíží, ty pak neustále rostou. (Paulo Coelho – Pátá hora)
Nikdo však nesmí ztratit ze zřetele svůj cíl. I když – v určitých chvílích – uvěří, že svět a druzí lidé jsou silnější. Nevzdat se – v tom je celé tajemství. (Paulo Coelho – Pátá hora)
Každá duše, stejně jako říčka a rostlina potřebuje cosi jako déšť : naději, víru, důvod k životu. Když je nemá, všecko v té duši zmírá, i když tělo ještě přežívá. (Paulo Coelho – Pátá hora)
Já vím,že člověk nemůže mít, po čem prahne, a je to tak dobře, z nesplněné touhy člověk nejvíce dokáže. (J. Loukotková – Navzdory básník zpívá)
Nejvíc soč proti těm, kdož jsou příčinou tolika zlého v životě, příčinou toho zla, které nepřináší příroda sama. Proč ještě lidé sami by měli svými skutky množit bědy, když jich je tak jako tak dost? (J. Loukotková – Navzdory básník zpívá)
Peklo se lidem pro lidi znamenitě podařilo zařídit na zemi. Proč se lidé pro lidi ještě nepokusili napodobit na zemi také ráj? (J. Loukotková – Navzdory básník zpívá)
Kdo říká, že život je dobrý, a kdo říká, že život je zlý, tvrdí něco, co nemá smysl. Uvědomte si, že je dobrý i zlý zároveň, protože prostřednictvím života jsme vůbec nabyli představy dobra i zla. Pravda je taková, že život je líbezný, strašný, rozkošný, hrůzný, sladký, hořký, zkrátka, že je všechno. (A. France)
Život nepřestává být směšný, když lidé umírají, a nepřestává být vážný, když se smějí. (G. B. Shaw)
Kdo nemá peněz, je chudý, kdo nemá přátel, je chudší, kdo nemá srdce, je nejchudší na světě. (F. M. Dostojevskij)
Každý člověk má mít radost ze sebe a šťasten ten, kdo ji má. (J. W. Goethe)
Kolik z nás se podívá do zrcadla a vidí se tak, jací doopravdy jsme? Většinou vidíme obrázek, jaký jsme si o sobě učinili, o deset, o dvacet let mladší, nežli je tvář, která se na nás dívá. (Erle Stanley Gardner)
Nikdy nejsme spokojeni tam, kde jsme. (Antoine de Saint Exupéry – Malý princ)
Člověk se vydává v nebezpečí, že bude trochu plakat, když se nechal ochočit. (Antoine de Saint Exupéry – Malý princ)
Ale oči jsou slepé. Musíme hledat srdcem. (Antoine de Saint Exupéry – Malý princ)
Všichni žijeme v klecích, celý vtip je v tom, aby člověk netoužil dostat se ven. (Dick Francis – Cena krve)
Lidé by si měli dovolit být zamyšlení
mohou nechat proudit své myšlenky a city
a nebo se mohou alespoň chvíli tvářit důležitě
To je svoboda: cítit to, co si přeje srdce nezávisle na mínění druhých. (Paulo Coelho)
Ze všech ničivých zbraní, jež člověk dokázal vynalézt, tou nejstrašnější a nejmocnější - je slovo. Dýky a kopí zanechávají krvavé stopy, šípy je vidět už z dálky. Jedy jsou nakonec odhaleny a dá se jim zabránit. Slovo však dokáže ničit beze stop. (Paulo Coelho)
Dávat některým lidem lásku je jako házet perly sviním. Svině se od lidí ale liší v jedné podstatné věci: pouze zašlapují perly do hlíny, ale neudělají nic tomu, kdo jim je hodil.
V nouzi ti dá radu každý dobrý přítel, ale jen malokterý ti dá i pytel mouky. (Friedrich Logan)
Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele. (Francis Bacon)
Lidské srdce je zvrácené - to, co dá se získat snadno, zdá se mu bezcenné.
Žádný člověk není ostrovem, zcela sám pro sebe. Každý je kouskem kontinentu, částí pevné země. Odplaví-li moře hroudu, je celá Evropa chudší, tak jako byla pohlcena celá role nebo zámek, který patří tvým přátelům nebo tobě samému. Smrtí každého chudnu, neboť jsem vetkán do lidského světa. A proto nikdy nechtěj vědět, komu zvoní hrana. Tobě zvoní. (John Donne)
Když už jsi jednou na dně, nemáš jinou možnost, než zase stoupat vzhůru.
V životě NEMUSÍŠ udělat nic, MUSÍŠ jen zemřít.
Není divu že jsem zmaten, jeden z mých rodičů byl muž a druhý žena.
Není ostuda upadnout, ostuda je zůstat ležet.
Ars est longa, vita est brevis"(Umění je dlouhé, život krátký)
Ubi est concordia, ibi est victoria"(Kde je svornost, tam je
vítězství)
Nauč se poslouchat a budeš umět vládnout.
Je lepší milovat a lásku ztratit, než nemilovat vůbec.
Kdo hledá přátele bez chyb, zůstane bez přátel.
Buďte na lidi hodní nebo vám nepřijdou na pohřeb.
I malý čin je víc než pouhá slova.
Je-li víra, která hory přenáší pak je to víra v naši vlastní sílu.
Každý je strůjcem svého štěstí.
Skutečná láska se nikdy nevyčerpá. A když se obrátíš k té pravé studni, bude tím štědřejší, čím více z ní budeš brát. (Antoine de Saint Exupery)
Gratulace je zdvořilý projev závisti. (Ambrose Bierce)
Milovat člověka znamená obdivovat se jeho nedostatkům. (Otto von Bismarck)
Humor je nejdůstojnější projev smutku. (Miloš Kopecký)
Nikdo není smutný sám pro sebe. (Lucus Annacus Seneca jr.)
Milovat znamená trpět, nemilovat znamená smrt. (Hyppolite Taine)
Lidské štěstí se skládá z tolika kousků, že stále některý chybí. (Jacques Bonugue Bossuet)
Mezi dlouhým životem a dlouhým obědem je jen jeden rozdíl: při obědě přijdou sladkosti až na konec. (Louis Stevenson)
Šťastný člověk, který se umí zasmát sám sobě! Bude mít vždy něco pro obveselení. (Hábíbí Burgiba)
Kdo ztratí důvěru, víc už ztratit nemůže. (Publilius Syrus)
Někteří lidé žijí šťastně a nevědí to. (Lue de Clepiers Vaivenargnes)
Vyběhl jsem, mizerně oholený, rovnou do ulic Holywoodu, a začal o něm lidem na potkání vykládat, jelikož já ještě po smrti nebyl a jelikož svět je pořád ten svět, smradlavá skládka ve špatně čtvrti vesmíru. (William Saroyan - Trable s tygry)
Fajn, drobečku, tohle je svět, takže se nadechni a vydechni a chvilku tu s námi pobuď. Nebudou na tebe hodní, protože nikdo nebyl hodný na ně, ale nikoho za to nenáviď. Není koho nenávidět. Budou s tebou orat sem a tam a kolem dokola. O tomhle to je. (William Saroyan - Trable s tygry)
Cítili jste se zahanbení a jako blázni, potěšení a zarmouceni, ale víc než cokoliv jiného jste cítili, že život je pěkně hnusná věc, a protože jste cítili tohle, cítili jste taky absurditu toho snažit se být dobrý, a uvažovali jste, jestli žít život bez ohledu není nakonec lepší než snažit se žít dobře. (William Saroyan - Trable s tygry)
Každý si přeje dlouho žít, ale nikdo nechce být starý. (Sofokles)
V každém případě dostáváme jen tolik, kolik dáváme. (Honore de Balzac)
Láska je cit, který jsou lidé schopni překroutit a zmuchlat do neuvěřitelných podob a tvarů. Následně pak všechny, a velice často i sami sebe, přesvědčují o tom, že právě ta jimi přetvarovaná láska je skutečná. Často se, bohužel, najde někdo, kdo jim to uvěří.
Člověk se musí považovat za šťastlivce, že vůbec má nějaké své tělo, bez ohledu na přídomky, které by si otec, matka a jejich otcové a jejich matky zasloužili. Je tu na světě a o nic jiného v té lidské pravdě nejde, na začátku prostě má štěstí. (William Saroyan)
Řekni mi, jak se cítíš sám ve svém pokoji, když na tebe dopadá světlo měsíce v úplňku, a já ti řeknu, jak jsi starý. (William Saroyan)
Jen budoucnost je nevyhnutelná. (Dorian Gray)
Okamžik uplyne příliš rychle, než abychom ho mohli pochopit. Zítra získá tvář a smysl, ale ode dneška za rok se začne vyjasňovat jeho skutečný význam a za deset let už bude užitečnou součástí stále se odvíjejícího příběhu, jehož motivy se budou proplétat až do konce. (William Saroyan)
Člověk pracuje na obrazu svého já už od dětství, a ať už je ten obraz pravdivý nebo falešný, či střídavě pravdivý a falešný, tento obraz se postupně stane naší druhou přirozenosti, pokud ne realitou - je to výtvor, dosažené dílo a pak se na tu tvorbu zapomene a pokládá se za skutečnost. (William Saroyan)
I nešťastná láska je krásná, je-li oboustranná. (Scheinpflugová)
Riskuj,buď hráč - co můžeš ztratit? Přicházíme s prázdnýma rukama, odcházíme s prázdnýma rukama. Není co ztratit.
Víra filosofů není vírou davu. (Bulwer)
Mít svobodné myšlenky - znamená být současný. Málo lidí může říci: jsem tu. Jsou v minulosti a vidí se v budoucnosti. (Braque)
Moje nenávist zestárla. Stala se pohrdáním. (Lec)
Lidé jsou z půli obludy a z půli nástroje ducha svatého. Stačí jediný krůček a již jsi na té nebo oné straně velké čáry. (Urban)
Luxus je stejná neřest jako chudoba. Naším cílem by mělo být: více býti, nikoli více mít. (Fromm)
Někteří lidé dovedou opravovat jen cizí názory, nikoliv vlastní. (Jean Paul)
Násilný čin na sobě samém nelze považovat za sebevraždu jen tehdy, když zrodí nového, skutečného člověka. (Lec)
Štěstí neznamená získat co chceme, ale chtít to co máme.
Nauč se smát se slzami v očích, pomalu kráčet i když pospícháš, nauč se hladit se zaťatou pěstí, jen tak poznaš jak je život krásný a stojí za něj bojovat.
Vztahy vzniklé z "potřeby" jsou v podstatě prázdné a v okamžiku, kdy tu potřebu naplní, ztrácejí smysl a velice často následně končí. Vztahy by měly vznikat ze štěstí.
Naděje je jedna z nejkrásnějších věcí v životě, protože vám ji nikdo nemůže vzít. To můžete jen vy sami.
Recept na přátelství neexistuje. Jisté je, ze přátelství nemá nic společného se stářím, s inteligencí, a ani s penězi. Roli zde hraje spíš obětavost, nezištnost a upřímnost.
Toho, co nám bylo dáno, si mnohdy začneme vážit až v okamžiku, kdy o to přijdeme.
ŽIVOT je jen několik OKAMŽIKŮ mezi NAROZENÍM a SMRTÍ. Je na nás čím, s kým, proč a jak tyto okamžiky zaplníme.