Úlomek skla

Z obavy před láskou,
teď vzdejme se radosti,
a oči pod páskou,
ať nevidí starosti.
Ze strachu před citem,
pak odložme srdce svá,
budem skla úlomkem,
jež nikdo nepozná.
A díky strachu z lidí,
jež v životě potkáme,
tak ať teď každý vidí,
že na tohle nemáme.
Ne, nesmíme se bát!
Neměli bychom nosit pásky,
protože není o co stát,
když budeme se bát lásky.
Nechejme se srazit,
třeba na dno oceánu,
a když nás začne mrazit,
pak noc dojde k ránu.
Nenechme city, aby zemřely,
a chraňme své srdce...
...vždyť tak jsme to nechtěli.

ILUNaxiel