Zapomenout

Jak Titanic ke dnu klesnout,
mrazivým oceánem navždy lapená,
jen naposled oči k nebi zvednout -
tiše bliká hvězda vzdálená...

Sama plula jsem temnou nocí,
když kometa mě zasáhla...
Pár šťastných let a jedné noci,
jakoby zem se navždy zavřela...

Jenže nesmím nikdy zapomenout,
že komety mají srdce ledové
a že po létu s tváří teple přívětivou
zabíjí zima květy nevinné...

Srážka s ledovcem lásku ve mně zahubí,
ledovec ze Tvých očí ční...
Až se pod clonou netečných bublin na dně probudím,
jen ryby budou znát mé tajemství...

Sasanka