Sníh

Padá sníh jako bílé kousky mojí duše,
Padá sníh a na špinavý chodník historii píše.
Sněží a mně se chce spát, chci spát
A v barevném snu všechno veselé i smutné chápat.
Závidím něžným sněhovým vločkám,
Ráda bych se spolu s nimi dala vstříc ledovým dálkám.

Poklidně padá nevinný sníh
A mluví o kráse snů mých.
Mezi vločkami odehrává se drama,
Žádná z nich nechce být sama.
Chci se vznášet na vločce sněhové,
Dokud neskončí se mí dnové.

Sníh je svobodný a to mu závidím,
Často však přes jeho závěj na krok nevidím.

Adéla A.