Až kam....
Dál smutek popisovat nechce se mi,
radši najít další sílu, jak radovat se na zemí.
Kde je ten smysl a chuť hnát se vpřed a dál?
Proč má mysl už bez důvodu neplesá?
Trápí mě den a trápí mě noc a už vůbec se nechce doufat v lepší budoucnost.
Bojím se bolesti a dalšího zklamání,
ale nechce se mi vše vzdát bez přání.
Tak zase něco zkusím a v něco věřit začnu a jen prosím,
ať už se ten smutek změní a opadne podezření, že snad jsem to já.
Karolína