Noc
...je noc,temná,smutná,tichá i divoká,klidná i řvoucí,a přitom nikoho nerušící...je noc...kdo ji má rád,kdo ji nenávidí?...co je to noc,proč ji já miluji?...a co je to zimní noc,ta nejkrásnější ze všech nocí,rodící se z nejkrásnějších večerů?...co je to noc?...je to někdo,kdo šálí smysly...je to někdo,kdo nabídne svoji něhu jen někomu,nikdy ne všem...kdo je to noc?...je to dívka,krásná a tajemná,bez úsměvu a přece veselá,vážná i radostná,oblečená do hebkého stříbra měsíce,do hávu lehké mlhy,do třpytu hvězd...kdo je ta noc? ... kdo je tou dívkou,která přijde každý den,která mne vždy přijme za svého?... kdo je ta noc?...je vším,je šepotem stromů,je zpíváním větrů,je duněním hromů i mlčenlivostí nebe,je vším a přitom nechce být ničím,je tu se mnou a hledí na mě... kdo je ta noc?...proč hledí na mě,proč jsem to zase a pouze já,koho vidí,koho chce vidět a koho neopustí?...kdo je ta noc?...slyším její lehké kroky chladivým sněhem,slyším jemné zaťukání na brány mých smyslů,cítím její přítomnost,její něhu a zájem o mne... kdo je ta noc? ... proč mne miluje,proč mne?...kdo je ta noc?... je tomu již mnoho let,a stále je tu se mnou...chce být se mnou,má mne ráda...kdo je ta noc?...cítím její doteky,pálí i hladí,svádí i chladí...kdo je ta noc?...stojí přede mnou,nabízí se mi celá,přišla jen za mnou a jen já ji vidím...útlé boky skryté ve stříbrné říze,pevná stehna v rozparku hávu hvězd,dětská ramínka nesoucí celé nebe krásy...a ty oči,a ty vlasy?...kdo je ta noc?...čím ji tak zajímám,proč mne miluje?...co já jí dám,co jiní ne?...kdo je ta noc?...doteky i polibky hladí její tělo,vášeň,láska i touha,to vše v ní vřelo...kdo je ta noc?...slíbám smutek z jejích rtů,víčka zavřu snem,vlasy osvobodím od spony ze světla tmy,rozloučím se dnem...kdo je ta noc?...a proč mne miluje?...celá se chvěje,nepoznává sebe jako tolikrát dříve,ztrácí sama sebe a chce se ztrácet vždy a navždy...kdo je ta noc?...voní,vsávám ji jako nejkrásnější vůni,která mne provází životem i snem...sklání svoji hlavu,na rameno mi ji pokládá,předává mi vládu,již je celá má...a kdo je ta noc?...doteky,její tělo sténá,polibky,její tělo hoří...kdo je ta noc? ... co se skrývá v šatu jejím,ona sama,či její svět? mám se kouknout,odvážit se?...co když odejde?...kdo je ta noc?...neskrývá nic,je to ona sama,háv noci šitý ze záře hvězd obléká svůdné tělo,křivky krás i moudro let...nabízí vše,sama nechce nic..jenom se mnou být...kdo je ta noc?...dráždí všechny smysly,svádí k hrátkám vášně i k rozkoše mazlení,rozehrává hru,jejíž konec zná a přec jej chce znovu mít,pak nechá si o mně dlouho snít...kdo je ta noc?...
...budí mne pohyb,všude jenom tma...je to ona,je to noc a vstává,musí pryč...stahuji ji k sobě,líbám na horké chtivé rty...kam jde ta noc?...sám to dobře vím...střevíčky z měsíčního kamene ozdobí její nožky,spona sepne havraní vlasy,světlo hvězd a lehkost mlhy zahalí její bujné tělo...kam jde ta noc?...a proč já vstávám s ní?...poslední letmé dotyky,poslední políbení..rty,líce i krk...jen bouchnutí dveří,jen samota prázdného mého domu,jen prázdnota života,jen ta hrozná samota k tomu...kam šla ta noc?...odešla,svět se nyní probouzí...za pár chvil přijde den,její otec...proč odešla ta noc?...on ji nesmí vidět,byla se mnou tajně...nechci,aby se zlobil na ni za mně...kdo je ta noc?...on to ví,moc dobře to tuší...ona miluje mne,on mne nenávidí...kdo je ta noc?...to je ta,kvůli které den peklem stává se mi,když její otec zuří...vše mne míjí,i den pomíjí,je mi jen peklem...nenávidím den,nenávidím jej a jeho zuřivost i závist,nenávidím ho tak jako jeho dceru miluji...kdo je ta noc?...už se šeří, slyším kroků šelest...
Marek