| Od: Visnery |
| Datum: 19.březen 2003 22:50:47 |
| Předmět: Foggy |
Ahojky Foggy,
souhlas...je prasteny, ale pro lidi by udelal mnohe a mozna i vice, nez si asi z naks kdo dokaze predstavit...
Ale dneska neni nic zadarmo, ale myslim ze ILUNaxiela muze tesit uz jen ten pocit, ze by se nekteri na tom i radi podileli...
|
|
| Od: Visnery |
| Datum: 19.březen 2003 22:50:05 |
| Předmět: Sklerotikk |
Ahojky Sklerotikku,
tu bolest jsem myslela obcas...nekdy je i ji hodne a ona stale jen roste a roste, je neuprosna a nici nas, vic a vic do hloubky...proto zavidim tem, jez ji neciti..Ale vim, ze bych mezi ne nechtela patrit, necitit bolest znamena necitit i to krasne...Jedno bez druheho nezije a vetsinou kdyz projde bolesti, poznam a hlavne pochopim tos testi a tu krasu...Prirozenou a cistou lidskou krasu. Ktera je vetsinou nam duvodem proc dale zit.
Vis, s temi lidmi hrajes jejich hru...spadnes a nikdo ti nepomuze, tak az zase spadne nekdo jiny, tak zase nepomuzes ty...Ano, funguje to a zivot se zda mnohem snazsi, ale opravdu jim je? Kolik usili musime vynalozit aby jsme ublizili a povetsinou to citime..Vime, ze to neni normalni...Vsichni zijeme, protoze ziji ti druzi..Jeden lidsky zivot zalezi na mnoha dalsich a podobne. Mnohdy nebereme ohledy. Ale proc kopat, proc to radeji prechazet. Tahle lidska zloba jen roste a roste, nasledne prerusta v boje a valky. Zla a nepokoje. Umiraji lide a umiraji lidske duse. Netvrdim, ze si mas vse nechat libit, ale tvrdim, ze by jsme se tomu meli vyvarovavat. Svet najednou bude krasnejsi...
Tve pojeti nejtezsich chvili je zajime, v mnohem se shoduje s tim mym. Kdyz je mi nejhur, nechci s nikym mluvit, neb se citim zodpovedna za to, co mu zpusobim...A nechci, aby kdyz trpim ja, aby trpeli i jini...Ale jednou prijde osoba, nebo jen nekdo nebo neco blizkeho a pozname, ze i my muzeme mluvit, protoze jsme poslouchani a chteji nas poslouchat. Najednou jste dva nebo vice a ikdyz obcas ten clovek neodpovida, ty citis, ze nejsi uplne sam...Ze bolest mizi s lidskym usmevem a krasnym slovem ci pohlazenim...Ale i tyto pokladky, pokud je mame, si musime setrit...I kdyz jsem si jista, ze by nikdy a v nicem pro nas nevahali...
Ano krovi i kulisy, jez lide povetsinou pro nas znamenaji, jsou velice dobrym odreagujicim prostredkem, ale nejde to tak vecne..Nekdo, kdo nam neni nicim a nikym, nam nikdy neda tolik, kolik ty ktere milujeme, nebo my sami...Lze se u nich odreagovat, ale nelze jimi ani s nimi nic resit...a tohle "zaplacavani" svych emoci a casu ja nemam rada...Zivot je az prilis kratky na to, aby jsme ho stravili s temi, jez pro nas jen krovim...
Mej se krasne a preji uspesny start do noveho dne!pa
|
|
| Od: TimeOut |
| Datum: 19.březen 2003 22:43:52 |
| Předmět: Nedá se to ustát... |
| Nemám nikoho s kým bych moh být a je mi tu hrozně smutně, přestože se na venek musím chovat normálně a smát se... Je to fakt hrozný... no nic píšu, protože sem klik na banner s názvem máš depku ve chvíli, když jsem se chtěl jít uchlastat. |
|
| Od: Sklerotikkk |
| Datum: 19.březen 2003 21:15:08 |
| Předmět: pro Delphy |
| Máš pravdu, lidé se dneska svých citů bojí. A myslím, že nejen těch neopětovaných. Nemyslím, že bychom se báli jen toho, že druhá strana necítí něco podobného. Podle mě se z části bojíme i toho, co by si o nás ten druhý pomyslel, kdybychom k němu byli otevření a svým citům dali volný průchod. Dneska se to prostě nedělá. Nikdo na to není zvyklý (a velká část ani zvědavá). Nedávno jsem o tom vedl delší rozhovor s nejlepší kamarádkou. I když se snažíme nenechat se ovlivnit společenskými konvencemi, stejně se tomu vyhnout nemůžeme. Žijeme v tomhle světě a tak v nás jeho stopy být musí. Třeba je to tak jen u mě, nevím. Vám se nikdy nestalo, že jste před sebou měli někoho opravdu blízkého ve chvíli kdy jste potřebovali být v něčím náručí, cítit něčí blízkost a přesto jste toho člověka neobjali? Třeba proto, že by to nepochopil? Je to docela prekérní situace, obzvlášt, když je ten druhý opačného pohlaví. Přijde mi, že lidi už odvykli dotykům "jen tak" a to je škoda.... Sklerotik |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 19.březen 2003 19:13:25 |
| Předmět: To: Sasanka (zamyšlení o duši, smrti... ...atd.) |
Ahojky :)
Začnu odzadu – a sice tím mým pohledem na posmrtný život a na to "co se stane se sebevrahy"... ...je to má vlastní teorie a vize, kterou jsem si postupně utvořil během svého života z nejrůznějších střípků posbíraných od lidí různorodých názorů, vyznání a náboženství, jako svou vlastní víru. A myslím, že pokud je to opravdu pravda (a já v to věřím), tak by si skutečně lidé rozmysleli případnou sebevraždu.
Rozebrat, v co věřím, by bylo na hodně dlouho. Ale když to hodně zestručním a zkrátím: každý z nás (a nejen lidé, ale i zvířata a nejspíš i rostliny) má duši. Tato duše byla dána do těla proto, aby došla k nějakému poznání.... Každá duše totiž má dáno, čeho musí během své existence v nejrůznějších tělech v průběhu několika životů nakonec dosáhnout. Ta cesta vedoucí k cíli, kterého má duše dosáhnout, má několik řekněme pevně stanovených bodů – musí se například naučit zažívat bolest, vnímat štěstí, pochopit principy Lásky atd.. K tomu na nás (a na naše duše) život chystá různé zkoušky – například všelijaká zklamání, kopance, rány... ...a za jejich splnění nás nějakým způsobem odměňuje (hezkým vztahem, pocitem štěstí atd.). Když některou ze zkoušek nesložíš, tak je to jako ve škole – život jí před Tebe postaví znovu. A bude jí před Tebe stavět tak dlouho, až se z těch neúspěchů poučíš natolik, abys jí na některý z dalších pokusů zvládla....
Pokud zkoušku vzdáš – třeba právě tím, že si sáhneš na život – tak sice utečeš a necháš tu své tělo bez života. Ale ta duše se po čase vrátí a bude stejně muset absolvovat to, co jsi měla absolvovat Ty a před čím jsi utekla. A bude to muset zvládnout v nižším věku, než jsi to musela zvládnout Ty....
Vím, že to zní možná až příliš "nábožensky" nebo tak nějak... ...takže raději znovu upozorňuji, že je to jen má vlastní TEORIE. Teorie, díky které mám pocit, že snad alespoň částečně chápu řád a principy fungování tohoto světa a našich životů. Tenhle svůj model světa sem píšu jen proto, že třeba někomu pomůže a někoho přivede k zamyšlení... ...a třeba z toho zamyšlení vznikne další teorie, která zase pomůže někomu dalšímu.
Teď přímo k tomu, co jsi naznačila, Sasanko. První věc je již samotná myšlenka na sebevraždu – ta se vyskytuje u mnoha lidí (dovolím si tvrdit, že alespoň jednou se vyskytne dokonce u drtivé většiny lidiček), takže sama o sobě není nebezpečná. Větší problém to je ve chvíli, kdy o tom začneš vážně uvažovat a zejména pak, pokud se rozhodneš to realizovat. Je jasné, že si některé věci hodně bereš – těžko hodnotit, zda je to dobře, nebo špatně... ...to bych toho musel vědět více, abych mohl vyslovit nějaký názor. Možná by sis měla uvědomit, že život nestojí na jednom vztahu a s tím vztahem ani nepadá... ...i když samozřejmě vím, jak lehko se tohle řekne a oč obtížnější je uvědomit si to.
Když se na to dívám čistě ze svého a ryze praktického pohledu, tak nějak nevím, cos očekávala od komunikace se svým bývalým partnerem. Je to Tvoje minulost a tak bys to měla brát. Nevracet se tam, ale hledět před sebe a žít pro současnost a budoucnost. Takováhle minulost Tě bude jen a jen zraňovat – což se, jak je vidět, stalo. Sám v tomto směru preferuji udělání velké a tlusté čáry za vztahem. Vím, že je to hodně těžké, ale prověřilo se mi to jako jediné spolehlivé řešení. A asi je to jediné řešení, jak může člověk zvednout hlavu a jít dál....
Zkus se odpoutat od své minulosti i od svého bývalého přítele – tam už stejně nikdy nenajdeš nic, co by Ti mohlo dát něco hezkého. Co bylo, bylo... ...ale teď už to není a nebude. Klidně si ho prohlaš za mrtvého, nebo si vymysli jiný důvod, proč už mu nebudeš psát, volat a scházet se s ním.
Jinak souhlasím s tím, jak jsi popsala tyto stránky – svým způsobem je fajn, že vidíme, že nejsme sami, kdož se s tím životem musí nějak poprat. A co mne hodně těší, že je tu dost lidí, kteří sem kromě svého trápení (jež sem nesporně patří!!!) vnášejí i světlo pro ostatní (a mezi tyhle patříš také – vím to, protože si čtu Tvé reakce). No a za přání hezkého dne alespoň za sebe děkuji a samozřejmě opětuji!
Tak koukej vystartovat do nového dne s nějakou hezkou myšlenkou a bez vzpomínek na minulost!!! |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 19.březen 2003 18:41:34 |
| Předmět: To: Lukrecia |
No, jak je vidět (a jak asi oba víme), tak máme rozdílný přístup... ...já bych o případné nevěře své partnerky vědět chtěl. Nedokázal bych žít s tím, že třeba nevím takto podstatnou věc - pro mne tak důležitou a klíčovou, že kdyby byla porušena, znamená to pro mne automaticky konec vztahu. Možná jsem v tomto nekompromisní, ale žádám jen to, co sám nabízím (a to by měl, mimochodem, ve vztahu ke svému partnerovi dělat každý).
Se Šrámkem také nesouhlasím - ta citace je strašně schematická - myslím, že na ženách je toho mnohem, mnohem více :) Jestli na mužích, to nevím, ale asi sem tam taky ano ;) |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 19.březen 2003 18:38:12 |
| Předmět: To: Přeslička |
| Myšlenka Big Brothera je zajímavá.... Ale nejsem Big Brother :) A myslím, že moudro sem nevkládám jen já, ale drtivá většina těch, co sem píše (včetně Tebe). |
|
| Od: Přeslička |
| Datum: 19.březen 2003 16:25:56 |
| Předmět: pro Ilu |
| hele clovece, ze ty ses tak trosku big brother? Mlcis, sledujes a zasahnes, kdyz je treba moudreho zhora:)))? |
|
| Od: Delphy |
| Datum: 19.březen 2003 15:35:24 |
| Předmět: Pro Sklerotikkka |
Mnoho lidí neví pro koho jsou vším, protože lidé hloupě navykli tajit své city nejen před okolním světem, ale i před konkrétní osobou, jež se týkají. Bojíme se citů, ale těch neopětovaných. Netroufám si mluvit za Tebe, ale za sebe říkám, že pokud by u mě nastala chvíle, kdy nebudu ničím pro sebe, budu alespoň doufat, že jsem někým pro ostatní. Prostě i v té nejposlednější chvíli hledat smysl, abych si nemusela říct, že život je..nesmyslem.
Na lhostejnost pozor, zprvu se tváří, že Ti pomáhá ulevit od toho, co Tě trápí, aby Tě nakonec strávila právě svou lhostejností k Tobě..
Děkuji za milé přání, sluníčko opravdu protlo den svou září a nejen mě..:)
|
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 19.březen 2003 15:10:15 |
| Předmět: To: Všem |
| Nebudu jmenovat, ale dovolím si požádat, abychom v rámci zachovávání soukromí v Diskuzi nepoužívali občanská jména, ale nicky.... Ostatně proto pod těmi nicky píšeme :) Děkuji. |
|
|