| Od: trinity |
| Datum: 11.srpen 2003 23:21:26 |
| Předmět: pro blizi a lukrecia |
ahoj, nejak mi zlobi pc..vzdy se po dvaceti min. vypne.. restartuje.. a ja jsem z toho fakt na prasky..
dekuji za porozumeni..a ja jen doufam,ze mi psycholog pomuze.. nechci zustat sama ale kdyz vidim chlapi, tak mi vsichni pripadaji jako nuly proti simonovi.. proste..si rikam, ze treba kdybych se vrhla do noveho vztahu.. a tu bolest potlacila..tak by to treba pomohlo.. .. i kdyz asi ne.. asi bych si pripadla jako kdyz ho podvadim.. dny se pro mne stavaji cim dal tim vic neunosnejsi.. .. staci,kdyz jde na satelitu pisnicka...kterou on zpival, kdyz byl u me v zurichu.. a ja hned rvu.. ..rvu i ted.. a je mi hrozne na umreni.. vim, ze to neni moje chyba, co se stalo..ale proc jsem mu proste jen nezavolala.... vsechno mohlo byt jinak..mela jsem se ridit tim, co jsem citila..a ja jsem v ten patek...rikala jsem si..ze bych mu chtela zavolat..a pak jsem si rekla, ze ji budu setrit penize.. a stejne on bude volat v sobotu..a tak to vlastne dopadlo jen kvuli me..protoze jsem neposlechla hlas ..ktery me rikal, at mu zavolam, abych si s nim mohla popovidat a rict mu jak ho mam rada.. a ted..je vsechno v pr.. na nic... vsechno je cerny.. .. porad si v duchu predstavuji, jak ta nehoda asi probihala.. proste.. proc ten neuudelal to.. a proc se ten druhy nevyhnul.. proste.. to nechapu.. nechapu.. pa |
|
| Od: Blizi |
| Datum: 11.srpen 2003 22:44:59 |
| Předmět: pro Trinity |
| Ahojky Trinity, Tvůj příspěvek jsem četla několikrát..Je velmi bolestný a smutný. Smrt milovaného člověka je vždy těžká, zvlášť když přišla tak nečekaně zrovna v dobách, kdy měla nastat Tvá vysněná budoucnost. Ale Lukrecia má pravdu, neměla bysis říkat "kdyby" ani jak to "mohlo být", nemohla jsi to ovlivnit a nemůžeš za nic, co se stalo. Já to beru tak, že někde je náš osud napsán a tak se také stane...a stalo... Říkat nesmutni,neplač nebo zapomeneš je hloupost, vím o čem mluvím, já se v těžkých chvílích ráno těšila na noc, před usnutím na den a mezi tím nebylo nic...Je snad hloupé psát to otřepané "čas je lék",ale je to bohužel/bohudík (?) pravda...jen to Ti pomůže ne zapomenout, ale vyrovnat se, ale je to dlouhá cesta a máš volbu, zda ji chceš podstoupit a já bych byla pro....Zkus toho psychologa, jak jsi psala a také nějaký pohled na všechno to, co se událo... Ať už to bude víra v osud, v to, že rány zahojí alespoň z části čas nebo i domněnka, že "on by přeci chtěl, aby jsi byla šťastná, aby jsi žila.." nebo cokoliv jiného...a uchovej ty krásné vzpomínky. Přeji Ti, Trinity, hodně štěstí, vůle a hodných lidí v Tvé blízkosti, třeba přijď i sem, pokud budeš chtít, budu se chodit dívat....Hodně víry na nelehké pouti...Blizi% |
|
| Od: Lukrecia |
| Datum: 11.srpen 2003 17:20:43 |
| Předmět: to trinity |
Trin... chapu tvoji bolest... cas leci, ale uplne nevyleci, chapu, ze je tezke zapomenout... nebo spis, bzpominat bez bolesti.
Nerikej si - kdyby - neni zadne takove. Takhle to bylo a melo se to stat. I kdyz je to krute...
Kdyz se mi stalo neco podobneho, uverila jsem v andely... i on bude porad tvym andelem. Ty zij... Kdybys v tom aute byla i ty, co tvoje rodina? Tvoji rodice? Ver, ze neni nic horsiho, nez divat se do hrobu sveho ditete. Zij pro ne, pro nej a hlavne pro sebe...
At se ta rana brzo zahoji... |
|
| Od: trinity |
| Datum: 11.srpen 2003 1:05:34 |
| Předmět: proc? |
ahoj...
jen jsem se chtela podelit o mou bolest..vim, ze nejsem sama na svete,kdo byl timto zranen, ale..je to vsechno tak nespravedlive..
ja..mela jsem pritele.. poznali jsme se na internetu..on byl nemec.. videli jsme se na zacatku velmi zridka ale presto jsem se mu citila byt nablizku.. probdele noci.. telefonni ucty.. ale citila jsem, ze on je ten pravy.. kdyz jsme se poprve videli.. nevedela jsem, co si mam myslet.. myslim o visazi..(nebo jak se to pise) byla jsem zamilovana do jeho duse..slov..hlasu..ale po nekolika minutach to byl on..muj princ.. tak jsme nejak prezili tu vzdalenost..nedrive z anglie..pak z cr, a pak i ze svycarska.. minuly rok pred vanoci byly zasnuby.. ..a ja se rozhodla skoncit definitivne jako au pair.. a doufala..ze si uzijeme krasnou dovolenou- po skoro dvou letech ..navstev..apod...to melo byt dovrseni me spokojenosti.. ..moc jsem se tesila.. jeste mi v patek volal..rano..rikal, ze bude pracovat mozna i pres noc..a ze jeste asi v sobotu zavola.. sobota odpoledne a telefon jeste nezvonil.. ..poprve jsem mu to nemela tak nejak za zle.. rikala jsem si, ze asi spi.. a nechtela ho rusit.. ..v nedeli jsem se rozloucila s rodinou..a jela vlakem, cela natesena..ze se po 3 tydnech uvidime....moc jsem se tesila..
na vlakovem nadrazi me ale necekal(jako obvykle) a tak volam, zda na mne zapomnel ci co.. telefon zvedla jeho maminka..at prijedu k ni..metrem..no..a tak se ptam co se stalo.. .. ..ona rekla znova, at prijedu k ni..a ja se ptala, zda se mu neco nestalo, jestli je v nemocnici..a ona..mi rekla....JE MRTVY...v tu chvili.. jsem se zacala klepat a moje prvni myslenka byla, ze to neni pravda..to neni mozne.. nesmysl..to ne.......koupila jsem listek a jela.. na nadrazi jsem vzala taxi.. a tam mi to doslo..tak nejak napul.. ona me privitala s brekem.. a ja nevedela co bude dal.. zhroutil se mi svet.. vsechno.. v co jsem doufala...UZ NEMAM NIC...jsem sama..nejradeji bych umrela.. proc je to tak hrozne nespravedlive.. ..na boha neverim, protoze kdyby existoval, tak by to nedopustil.. ted nevim, jak to mam prezit, jak se s tim mam vyrovnat.. snazim se si namluvit nesmysly..ale proste to nefunguje....ted uz je to mesic co umrel.. je mrtvy..pohrben..(vybirala jsem mu saty do rakve).. nechapu, jak se tohle muze prihodit zrovna me, kdyz jsem byla na vrcholu stesti.. mam rodinu,pratele..ale jeho mi nic nenahradi..hodne casto si rikam, kdybych mu byvala ten vecer jeste zavolala..tak by vyjel o nejakou minutu dyl, a nemusel potkat to auto.. a nic se nemuselo stat..kdyby nevezl kolegyni oklikou, kdyby, kdyby..proc ja jsem mu nezavolala..to si budu vycitat navzdy..
tehdy pracoval nejakych 19 h a pak jel jeste na veceri.. asi mel mikrospanek..vubec mne netizi, ze to byla jeho vina..ze on vjel do protejsiho pruhu..tizi mne to, ze uz tu neni aby mne drzel za ruku..hladil me.. a ja citila ty doteky....jeho nezny pohled ....on byl nejlepsi a ja .. nemam chut zit.. prala bych si byt s nim v tu chvili v aute.....zemrit s nim a nebo si to s nim alespon vymenit.. kdybych tak mohla vratit cas.. u psychologa jsem jeste nebyla..ale brzo pujdu.. sama dobre vim, ze to nezvladnu..kazdy sice rika, ze cas hoji rany.. ale..se mnou je to cim dal tim horsi..
ja..dekuju.. jestli se nekdo ozve a poradi mi, co s tim..ja..mam ted deprese kazdy den....vim..ze uz nikdy neposle sms..mail..nezavola....nic..zbylo mi jen jeho cislo adresa......a poslednich par sms..
dobrou noc.. |
|
| Od: Domitius Nero |
| Datum: 10.srpen 2003 10:35:23 |
| Předmět: ->Pavla |
| Ahoj Pavlo, to je rozhodně nepříjemné a smutné. Zač Tě odsoudila? Zkusila ses jí zeptat, ať Ti vysvětlí, z jakého je to důvodu, co ji k tomu opravdu vedlo? Dá-li se jí vlastně vůbec na něco zeptat. Jestliže doposud bylo vše jak má, v něčem tedy ten rozhodující bod zlomu tkvět musí. Ani Ty sama nemáš nejmenší představu, kde by to tak mohlo být? Drž se.. Nero |
|
| Od: Pavla |
| Datum: 8.srpen 2003 19:12:20 |
| Předmět: Rodina silencu |
| Deprese?Neznala jsem tento pojem do 8.třídy základní školy,ale to co mi nyní-po druhém ročníku střední školy-předvedla rodina,stojí za úvahu do referátu o šílených jedincích.Našla jsem si skvělé kámoše,užívala života jako správná holka v mém věku,ale moje chorobná matinka udělala své-odsoudila mě,drží doma a rozumně nepromluví-jaká je však ona?Tak to by zabralo pár článků v odborném posudku.Co mi zbývá?No, nejspíš se utopit v té depce. |
|
| Od: jarin |
| Datum: 1.srpen 2003 16:57:14 |
| Předmět: hmmmm... |
| lidi, jak si tak čtu těch pár posledních příspěvků, tak mám pocit, jako by to bylo něco, co je tak dávno pryč, ačkoliv já nechtěl, prostě je to over stejně jako strašná spousta jinejch věcí, krásnejch věcí... Möc mě mrzí, že si taddy už nebudu číst, snad jen, kdyby mě nějak nechali na tý škole. Což je scifi. Já vás chtěl vlastně jenom pozdravit a poodívat se, jestli ještě pořád jste...Mějtě se krásně. Třeba se ještě někddy dostanu na net. |
|
| Od: Sidonie |
| Datum: 23.červenec 2003 15:02:57 |
| Předmět: fšeckym |
Přeji všem co nejpohodovější prázdniny, pro někoho pracovní, taky dovolené, odpočinek apod., plné nezapomenutelných zážitků, nových přátelství,nebo upevnění těch starých... :)
taky jsem se na dělší dobu odmlčela, měla jsem kopu práce v zaměstnání, vršily se mi na stole povinnosti a čekalo mě samovzdělávání a jelikož doma je PC převelice dobře zaheslované, tak jsem pouze odkázaná na volnou chvilku v práci....
Byla jsem několikrát v kostele jen tak rožhnout svíčky, za mé nejbližší, myšlenkama jsem zbloudila i k těm, které mohu navštěvovat jen ve vzpomínkách a v tom tichu, s vůni kadidla jsem si uvědomala, jak dlouho já už promrhala časem v místech, prostoru, kde nepatřím, kde mě drží dcera, která mě při našich večerech s pohádkou objímá, a tiše šeptá, jak si přeje, aby maminka byla šťastná...
Opravdu, děkuju denně za štěstí v ní vtělené, dokonale umí odhadnout mé nálady...
Nechci se opakovat, když tu píšu, většinou se točí všechno kolem ní, ale dá se to pochopit, že ano :)
Ráda ji vysvětluji vše na co se mě ptá, její nekonečné proč... jen kolem babičina pohřbu to bylo složitější... :(
Byla to taková pohádková babička pro ni :)
Po prázdninách jde do školy, začíná nová etapa jejího života, přála jsem si, ať je už načisto, a ne nanečisto, už někde v klidu...
Snad se toho dočkáme obě :))) Nikdy jsem netušila jak složité je odejít za jiným lepším životem...
Má smysl, ikdyž je to bolestivé a těžké...jednoduché by to bylo dost divné a člověk by si méně vážil toho,co získal, získá...
Opatrujte se všichni, nespalte se od sluníčka...
Páá fšeci
|
|
| Od: Visnery |
| Datum: 16.červenec 2003 0:05:58 |
| Předmět: Bela |
Ahojenky,
vůbec se nemusíš obávat, že jsi nová nic neznamená..:) Každý kdo má jen trošku srdíčko na správném místě je tady vítán...
O tom zdali vypisování a řešení svých problémku takhle na Internetu pomáhá neposoudíme my, nýbrž musíš ty...Jen ty sama víš co tě trápí a jen ty sama budeš vědět, jak se k tobě a tvé slabosti obrátili a zachovali...Někdo je rád a někdo má špatné zkušenosti...jako všechno v tomhle světě...
Rada tady se mnohdy vyslovuje snáz, protože se nemusíš koukat do očí, tomu komu se svěřuješ, což většinu lidi odradí, neboť jsou stydliví, nebo se bojí...což je většinou pochopitelné...v běžném životě většinou musíme pomoc splácet, tady nemusíš, tady je to jen na tobě, zítra můžeš zmizet a už se nikdy neukázat, anebo se vrátit a pomoc druhým, nebo se například rozdělit o zkušenosti, které některým tolik scházejí a přitom dokáži tolik pomoci... Pravda, když potřebuješ chytnout pořádně za ruku, tak to většinou nejde, ale všechno má své výhody a nevýhody...a z Internetu se uniká snáz, než z běžného života...
Každopádně tě tady vítám a přeji co nejpohodovější den!
|
|
| Od: bela |
| Datum: 15.červenec 2003 12:54:52 |
| Předmět: pozdrav |
| Ahoj jsem tu nejspíš správně a zajímalo by mě jestli vám to povídání o sobě alespoň trochu pomáhá takhle u počítače... taky to zkouším ale moc tomu nevěřím... jsem tu nová, takže i přes svou nevíru všechny přítomné zdravím. |
|
|