| Od: brontik |
| Datum: 18.listopad 2003 20:24:11 |
| Předmět: Kde jste? |
| Kam jste všichni zmizeli? |
|
| Od: Delphy |
| Datum: 10.listopad 2003 9:21:15 |
| Předmět: Nikdy na Tebe nezapomenu.. |
Sedím a skrze okno hledím na mokré střechy domů. Jakoby i obloha plakala nad tím, že už tu nejsi.
Marně pátrám ve svých vzpomínkách, marně se snažím najít, neudělal jsi nic zlého. Tak hodný, tak milý, tak svůj. Nic špatného s Tebou nelze spojit, jen...strach, měla jsem o Tebe všudypřítomný strach; a Bůh ví proč ho mám stále.
Vždy jsem se bála, že jednou najdu tu možnost, kdy vyslovím slovo "nikdy" a bude bezezbytku naplňovat svůj význam; že taková možnost existuje a že i takové nikdy neříkej nikdy má svoji výjimku. Našla jsem ji.
Mám spousty otázek, na které už mi nikdy neodpovíš a já už Ti nikdy nebudu moct vysvětlit..
Lidé neumírají, v našich myšlenkách žijí stále..
|
|
| Od: Standa |
| Datum: 10.listopad 2003 6:30:24 |
| Předmět: Pro Visnery |
| Visnery, díky. Je to moc hezké. |
|
| Od: Beznadej |
| Datum: 9.listopad 2003 18:41:23 |
| Předmět: Pomoc |
Krásný večer přeji....
Lidé ,jak se volá o pomoc???
Lidé, jak volat o pomoc, když ji rozumově odmítáte???
Lidé, jak volat o pomoc, když ji nutně potřebujete???
Lidé, emoce jsou silnější než volání o pomoc...
Lidé, má cenu volat o pomoc???
Lidé, co pomůže člověku,jenž zabil???
Lidé, vyslyšte volání pomoc každého, kdo ji jen potřebuje...
Lidé, vzpomínejte...
Lidé, jsme přeci jenom lidé...
Lidé, mám Vás rád...
Lidi! |
|
| Od: Visnery |
| Datum: 7.listopad 2003 6:16:59 |
| Předmět: starý hrnec... |
Někde jsem včera slyšela krásnou větičku..O tom, jaký je rozdíl mezi rozvodem a láskou dnes a kdysi dávno…
„ Kdysi dávno existovali dráteníci. A láska je jako ten hrnec. Dříve jste si jej nechali spravit a těšili se z něj, protože byl jediný… … A dnes? Dnes si každý raději koupí hrnec nový… … nebo také raději pro jistotu dva.“ Nikdo se nestará předem zdali existují nějaké prasklinky, ale až jim úplně odejde, tak jej prostě vyhodí… nikdo netouží potom něco spravovat… už se to prostě nenosí…
Všem přeji aspoň v rámci možnosti krásný den….:)
|
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 6.listopad 2003 21:59:30 |
| Předmět: To: Man in Black |
Ahojky,
zkusím opět (snad se mi povede být stručný) zareagovat na to, cos napsal....
Ad. "když jeden den člověk sedí nad kupou žiletek a brečí, težko druhý den půjde a sedne si k psychologovi"
Ano, to je mi jasné a chápu to! Nicméně – pokud se člověk dostane do takovéto, nazvěme to třeba "hraniční," situace, mělo by to pro něj být signálem, že překročil jistou mez. Mez sebezáchovy. A pokud se tato hranice překročí, je to signál, že by měl se sebou začít něco dělat. Netvrdím, že hned další den – to opravdu nejde, ale rozhodně tady platí, že čím dříve, tím lépe.
Ad. "Sám na sobě vím, jak težké bylo k tomu psychiatrovi jít"
A já velice oceňuji lidi, co tohle dokážou! Přeci jen ne vždy lze situaci řešit vlastními silami a pokud v takových okamžicích člověk rozumově dospěje k tomu, že v rámci jeho sebezachování je vhodná návštěva odborníka, je to vynikající a chvályhodný krok!
Ad. "který mě ještě navíc poslal k dalšímu...."
Ano, na tom nevidím nic špatného. I psychiatři a psychologové se specializují a pokud klient není "jejich obor," je vhodné odkázat na kolegu, který se danou problematikou zabývá více do hloubky a dokáže tak lépe pomoci...
Ad. "když do vás cpou jen prášky, tak je to k ničemu, protože k tomu je potřeba i terapie..."
Ano, jen prášky opravdu nemohou pomoci. V tom s Tebou souhlasím. Je nezbytná terapie a hlavně podrobná opakovaná konzultace s pacientem. To především proto, aby se zjistilo, jak léky zabírají, případně aby se medikamentace změnila.... LÉČBA ANTIDEPRESIVY MUSÍ BÝT INDIVIDUÁLNÍ!!! K tomu je potřeba úzká spolupráce mezi lékařem a klientem. Stejně tak je vhodná kombinace psychiatra a psychologa.
Každopádně pokud psychiatr jen předepíše léky, nic neřeší a nenabídne ještě "doplňkovou" léčbu (třeba právě psychoterapii), tak je skutečně nejlepší změnit lékaře. I podle zákona na to máš právo... ...tak proč ho nevyužít.
Ad. "A jak tak člověk tráví čas u takové krávy jako byla ta moje, tak s tím jednoho dne sekne a řekne si k čemu prášky ? k čemu to všechno ?"
Podívej, jsou dobří lékaři a jsou špatní lékaři.... Ve všech oborech. Já bych třeba mohl vyprávět o chirurgii v jedné nejmenované nemocnici, kde až asi na jednu výjimku pracuje jedno hovado vedle druhého. Samozřejmě chápu, že se Tě negativní zkušenost dotkla, ale nemyslím, že by bylo rozumné jen díky ní zahodit všechno. Chce to zkoušet – například jiné lékaře (a tím i jiné přístupy). Jsi-li nespokojen, pak opět změnit... ...znám případy, kdy lidé narazili na dobrého odborníka na první, ale třeba také na pátý šestý pokus.... Hlavně to jen kvůli jedné doktorce nevzdávej jako celek!!
Ad. "Já čekám asi na zázrak, vím, že je to blbost, ale prostě, já bych byl rád, kdyby se to vyřešilo samo beze mě, protože já už s tím nechci mít nic společného... Ale to je BLBOST"
Odpověděl sis sám :) Zázraky totiž skoro neexistují... ...a tady, v této konkrétní věci, neexistují vůbec. Podívej, jak si Tě tak čtu, mám z Tebe pocit, že se sebou chceš něco dělat. Jen jsi narazil na jednu negativní zkušenost a to Tě (snad jen dočasně) odradilo. Ale zdá se mi, že dokážeš celkem rozumně uvažovat a mluvit o svých problémech a stavech a soudím, že ve spolupráci s vhodným lékařem a dobře vybraným způsobem léčby, bys mohl mít za relativně krátkou dobu po problémech. Když se nevzdáš po prvním neúspěchu, řekl bych, že to zvládneš i bez zázraku... |
|
| Od: Pardon_Beznadej:( |
| Datum: 6.listopad 2003 16:48:55 |
| Předmět: uryvek někoho a pravda |
Nač vlastně lhát, když Ti stejně nikdo nevěří,
Život se krátí, beznadějně zvoní u dveří,
na dveře zíráš - pohled blázna v sadě mandloní,
pak otevíráš - chodba prázdná, nikdo nezvoní.
Nač vlastně bát se, když se hrozby nikdo nebojí
Trestanec, vládce, breptá prosby v cizím pokoji,
sta lží se kupí, R. hlídá krok Tvůj po kroku,
lesklý a tupý jako slída - démant otroků
Nač vlastně jásat, dřinou žlutí, smrtí značeni,
nač dbáti zásad, jež Tě nutí lhát nadšení,
načpak se šklebit, kývat hlavou s hřívou odranou,
když být je nebýt, levá pravou, útok obranou?
Strach nebo lhaní - stopy kroků v bílé závěji,
nezvaní zvaní na sta roků závěj navějí,
křidélka hmyzí, pískot syslí, slůvka nezvaná,
v závěji zmizí mrtvé smysly
a Ty se nevrátíš:(
SBOHEm:(
|
|
| Od: Standa |
| Datum: 6.listopad 2003 12:17:23 |
| Předmět: Pro Visnery |
Ahoj,
už už jsem chtěl napsat, že s tebou souhlasím v 100%. Ale pak mě napadlo, že bych se asi necítil úplně OK, kdybych se s holkou vyspal po měsíci chození. Ale jinak s tebou plně souhlasím.
Už jsem se jednou chtěl zamilovat "přes sex" a ztroskotal jsem jak nikdy. Proto teď už když se budu chtít vyspat s holkou, tak budu muset mít pocit, že je to holka na celý život, že třeba další den ráno jí budu moci požádat o ruku.
Protože když ne, tzn. že ještě až tak hodně pro mě neznamená. |
|
| Od: Davídek |
| Datum: 5.listopad 2003 22:32:53 |
| Předmět: polsko |
| ahoj |
|
| Od: Visnery |
| Datum: 5.listopad 2003 17:55:47 |
| Předmět: Standa |
Ahojky Stando,
Přesně tak, třešničkou na dortu. Ale neznamená to, že by jsme si měli stanovovat nějaké časy. Měsíc, rok, 2 roky… … jednejme tak, jak si to přejeme, jak po tom toužíme, jak nám říká srdce a ne jen vášeň…
Víš, nepřipadala bych si špatná pokud jsem se svým přítelem poprvé milovala za měsíc našeho vztahu, špatně si můžu jen připadat, pokud jsem to nemyslela vážně…Pokud jsem necítila něco více, než jen pouhý chtíč…To je špatně. Pokud na jeden akt jsou dva, mají různé vidění a různé cítění… Milování se musí stát součásti jich obou, jako jeden celek. Jedno cosi… to, co vnímají stejně…
Jednejme, jak cítíme a snažme se nelitovat a ani nechybovat... |
|
|