| Od: Veronika Habartová |
| Datum: 19.prosinec 2003 21:34:12 |
| Předmět: "DEPKA" |
20:54 19.12.2003
Je pátek večer a já tu tak sedím u počítače
už dlouho mě nepřepadlo to co tak nesnáším
začlo to zas včera večer a nemůžu se toho
zbavi.
Je to "DEPKA" nevim jak se jí mám zbavit drží
se mě jako zakouslí klíště vim, že to zas za chvíli
pomine, ale teď s tím nemůžu nic dělat je mi strašně.
Chci pryč, ale na druhou stranu chci být doma.
Chci odejít z tohoto světa, ale na druhou stranu se mi vůbec
nechce. Příde mi že mi to strašně užírá můj život,
je to jedno s druhým to se ve mě mele a já nemůžu z toho
ven a ven.
Přídu si jako moucha zamotaná v pavučině s pocitem,
že se z toho už nikdy nedostanu a jen čekám až mi někdo
podá tu pomocnou ruku a já zas budu volná jako pták bez
zábran. Pomalu se nemůžu ani pořádně nadechnout je to jako by vás
někdo dusil chcete být v pohodě, ale nejde to!!
Bojím se zítřka, bojím se jít spát, bojím se pomalu už
promluvit.
Cítím lítost, ale né lítost sama sebe ale lítost vůči věcem
co se dějí kolem mě a nemůžu je zastavit nemůžu zastavit ty myšlenky,
které mi stále lítají hlavou nejde to chci je vymazat!
Ale mám na to málo moc málo sil.
Chci brečet- nejde to, chci se smát- nejde to chci být volná- nejde to.
Mám už jen toho onoho, který mi stejně nepomůže, ale je tu aby mě alespoň
trochu podržel.
Přídu si hrozně sama. A nevím jestli na mě všichni kašlou nebou sou to ty myšlenky?
Sama si na tuto otázku nedokážu odpovědět, nemám sil.
Můžu dělat cokoli, ale ty myšlenky se tak ve mě melou, že
se někdy až moc bojím. "Kdyby ve mě nebyli"
Když se mě někdo zeptá: Co tě žere jaký to sou myšlenky na co myslím co se
ve mě mele?? Nedokážu odpovědět i když vím, že vim co to je nechci
aby to věděli nechci.............
Nevim jestli to někdo pochopí možná to taky nikomu nechci říct asi
to bude tím bojím se reakce toho druhého!
A to mi nejde překonat nevim jestli mě někdo chápe když to tu píši.
Mám na sobě takový velký šutr nebo spíš balvan a chci aby ho někdo
sundal, ale bojím se toho kdo by mi ho chtěl sundat.
Vim že to musim překonat já sama, která sem si to zavinila
všechno stejně co je ve mě tak je moje VINA ne někoho jiného, ale
pouze jen moje......
Už nevím co psát jen vím že chci "UTÉCT"
Verunka |
|
| Od: Blue Sight |
| Datum: 14.prosinec 2003 22:03:31 |
| Předmět: Nemuzu to nikomu rict, tak to laespon pisu sem... |
| Koukam do oken a hledam Te nekde naproti. Zamavat Ti a sbohem. Jeste jednou bych Te vzal za ruku a vyletnul s Tebou do oblak... Kde jsi? Sedim hodiny na Tvymi fotkami a zase, stejne jako uz davno tolikrat, jsem v uzasu. Jak to ze jsi tak krasna? Jde mi mraz po celem Tele, Tvuj usmev i „vazna“ tvar...Vzdy se tak hrozne bojim, ze Te ztratim. Venku jsou ty svetla dnes tak smutna... Jeden z nejhorsich dnu v mem zivote. Hej, lasko! Neptej se proc, ja uz to asi take nedelam. Jen vim, co chci. Sedet tu vedle Tebe. Vedle Marcelky, hladit Te po tvari, nechat sve slzy plout do nasich klinu a dekovat, ze mohu byt tak blizko... Ach Marcelko, Marcelinko ma, tolik mi schazis....Mam pocit, ze tohle nemuzu prezit. Lasko... zaseptej mi prosim neco.... |
|
| Od: LinK |
| Datum: 13.prosinec 2003 22:39:50 |
| Předmět: citaty :- ) |
| Ahoj lidicky, asi zacnu jako uz moc lidi predemnou, ale nahodou jsem zabrousila na tyto stranky... a docela trefne...ne, ze bych zrovinka mela deprese, to ne, ale je fakt, ze mam tak trosku smutek na dusi. Jsem ted dal od domava a diky tomu nevydrzel "nas" vztah..nebylo to tak vazne, ale mrzi me to..opet se rozpadl jeden z mých vztahu..proc?? Pry moc volnosti..ach jo. Do toho mame problemy se psem, uz moc casu mu nezbýva..asi to znate, jedine stvorenicko, ktere s vami zustane za kazde situace a volnost mu je ba primo mila... :) No jo no lidicky, padl na me smutek, ale jiste jsou i jini, kteri musi bojovat s daleko horsi situaci nez je ta moje.. Moje babi mi vzdy v takove sitaci rika "zivot neni konstantni" a ma svatou pravdu..zivot je fakt zvlastni, hlavne, kdyz si rikate, ze je to vsechno skvele a fajn, ale pak prijde neco..jako uz tolikrat pred timto "neco". Zjistila jsem, ze je clovek dost odolny a pak to "neco" dokaze s vetsim klidem vyresit a "rozdejchat". Asi si budete myslet, ze mym problemem neni jen trosku smutku v dusi, ale ze jsem trosku ujeta na citaty, ale mam jeste jedne od maminy "neres to!" a od kamaradky "nestresuj!", vite, ze kdyz si to opakujete, tak to fakt funguje :-))))) Rada jsem si pokcela...mej te se krasne, vanocne, pa L. |
|
| Od: mukl |
| Datum: 10.prosinec 2003 16:25:30 |
| Předmět: www.huhylarny.unas.cz |
www.huhylarny.unas.cz
tady mate deprese :))))) |
|
| Od: Přeslička |
| Datum: 9.prosinec 2003 19:28:31 |
| Předmět: pro tilti |
| jenže zvon je lidský výtvor, to je ten rozdíl, u lidských výtvorů je termín skrytá vada logický, ale strom, pes či člověk prostě skrytou vadu nemá! |
|
| Od: tilti |
| Datum: 8.prosinec 2003 22:11:39 |
| Předmět: to Preslicka |
| To je tezce filozoficky rebus:)Nekde ta pricina musi byt,urcite okolnost,ktera prispela k vyvraceni byl silny vitr,dalsi okolnost firma ktera strom instalovala,treba to mohla byt skryta vada,jako nedavno u srdce zvonu,ktere prasklo...ale to u rekl Burgemaister:)Je takovy pribeh-primer,ktere nekdy urci PRICINU.Vyjede si deda na jezero,prijde bourka,velke vlny,lodku prevrati,dedovo volani o pomoc nikdo neslysi,utopi se.Pricina?Ze byl deda uz moc star a nemel se vydavat sam na jezero?Ne.Ze prisla znenadani bourka?Ne.Ze nikdo neslysel jeho volani o pomoc?Taky ne.Pricina je,ze neumel plavat.Takze hlavni vinik je asi gravitace anebo zadny neexistuje:)Lidi za to nemuzou,prece nikdo si nepral,aby to nekoho skoro zabilo,vina tam kde je zamer.Nejak si protirecim,ale co,aspon pokus :) |
|
| Od: Sidonie |
| Datum: 8.prosinec 2003 21:49:27 |
| Předmět: Ilovi a všem |
Ahojky,
asi se divíš, že píšu v tak mě nevlastní hodině, ale je to čtrnáct dnů, co sem zabalila dvě tašky, vyzvedla Terku ze školní družiny a sedla na vlak s pomocí spiklenečků z práce...
Je to zvláštní,cítím se hrozně vyrovnaně, i Terka, má tu jednu panenku a ani si s ní nehraje..furt zmýšláme nějaké bebechy, co ji vykouzlí úsměv a ona se cítí střed světa...
tohle vše má svoji stinnou stranu, jako všechno, co na světě člověka potká... nemusím Ti napovídat a budeš vědět, že je to máma, Milan a ostatní tam, co byla moje rodina... nemám z nich už nikoho..komplet cítím jejich záda, jak mě odrážejí...zapomněli na vše co bylo,a stojí za ním...za tu dobu co tam nesem,je dokýzal dostat na svou stranu...teda mámu a tátu nemusel...jen je v tom upevnil a sebe taky. Víš, nepočítala sem s pochvalou,ale myslela sem, že v rodině je síla, sice slogan dob minulých,ale lidi se znaj, milují a váží si jeden druhýho...no ale jen v těch druhej bo v naší rodině to bylo odmala divný a vlastně vždyť sem ji jako malá znala jen zpod stolu...
Pája je báječná opora, a pro malou nejlepší kamarád, kterýho poslouchá radějc než mně :),ale sem ráda...pořád opakovala, kdy už tudy pojedem...je to andílek pro mě v těchto dnech stejně, jak těch předtím,jen už tu radost dává i Pájovi.
Víš, život je stejně zvláštní,bo ikdyž doufám, že už to do konce nebude jinak,bo nechci,může se mi to zas zmamlasit... tzv. sem spálila za sebou mosty, a když bude pak někdy nějaká jiná..(jen to ne) budu sama,sama s andílkem,je to hustý pocit, ale takový je život a celkem se umí vybarvit, že :)), ale teď je to jinak...asi sem už potrefená tím vším co bylo,že všechny kamarádky buď v hospodě a nebo na chatu,nebo na icq byly lepší než já...tak si pořád myslím,že mě vlastně nikdo nemůže milovat...
Dobrou Ilu a dík za čas :), to platí pro všechny |
|
| Od: Sidonie |
| Datum: 8.prosinec 2003 21:49:23 |
| Předmět: Ilovi a všem |
Ahojky,
asi se divíš, že píšu v tak mě nevlastní hodině, ale je to čtrnáct dnů, co sem zabalila dvě tašky, vyzvedla Terku ze školní družiny a sedla na vlak s pomocí spiklenečků z práce...
Je to zvláštní,cítím se hrozně vyrovnaně, i Terka, má tu jednu panenku a ani si s ní nehraje..furt zmýšláme nějaké bebechy, co ji vykouzlí úsměv a ona se cítí střed světa...
tohle vše má svoji stinnou stranu, jako všechno, co na světě člověka potká... nemusím Ti napovídat a budeš vědět, že je to máma, Milan a ostatní tam, co byla moje rodina... nemám z nich už nikoho..komplet cítím jejich záda, jak mě odrážejí...zapomněli na vše co bylo,a stojí za ním...za tu dobu co tam nesem,je dokýzal dostat na svou stranu...teda mámu a tátu nemusel...jen je v tom upevnil a sebe taky. Víš, nepočítala sem s pochvalou,ale myslela sem, že v rodině je síla, sice slogan dob minulých,ale lidi se znaj, milují a váží si jeden druhýho...no ale jen v těch druhej bo v naší rodině to bylo odmala divný a vlastně vždyť sem ji jako malá znala jen zpod stolu...
Pája je báječná opora, a pro malou nejlepší kamarád, kterýho poslouchá radějc než mně :),ale sem ráda...pořád opakovala, kdy už tudy pojedem...je to andílek pro mě v těchto dnech stejně, jak těch předtím,jen už tu radost dává i Pájovi.
Víš, život je stejně zvláštní,bo ikdyž doufám, že už to do konce nebude jinak,bo nechci,může se mi to zas zmamlasit... tzv. sem spálila za sebou mosty, a když bude pak někdy nějaká jiná..(jen to ne) budu sama,sama s andílkem,je to hustý pocit, ale takový je život a celkem se umí vybarvit, že :)), ale teď je to jinak...asi sem už potrefená tím vším co bylo,že všechny kamarádky buď v hospodě a nebo na chatu,nebo na icq byly lepší než já...tak si pořád myslím,že mě vlastně nikdo nemůže milovat...
Dobrou Ilu a dík za čas :), to platí pro všechny |
|
| Od: Přeslička |
| Datum: 8.prosinec 2003 13:37:39 |
| Předmět: citace z idnesu |
"Záleží na závěrech odborníků. Zda to bylo nedostatečné ukotvení, nebo jestli byl vítr moc silný. Nebo zda měl strom skrytou vadu," přemýšlel o příčinách neštěstí Bürgermeister.
Strom se skrytou vadou, tak to mě vážně dostalo, co to je, toto? panotvorsti jedni namyšlený... ono ne lidi, on za to může strom! A nebyl to snad špatně seřízenej vítr,co? |
|
| Od: Přeslička |
| Datum: 8.prosinec 2003 10:00:52 |
| Předmět: pro m.m. |
| pochopit se to částečně dá, jenom když si totéž prožil... ber to jako obrannou reakci (něco jako horečka), není to nic příjemného, ale asi se z něčeho potřebuješ "vypotit", od něčeho se odpoutat, až se to podaří, tak zjistíš, jak se postupně znova uzdravuješ a mizí ta těžkost, co tě táhne dolů... |
|
|