| Od: Lukrecia |
| Datum: 30.květen 2003 11:41:54 |
| Předmět: MATURITA II |
| Takze i vy to zvladnete:o) Protoze vsichni jste uzasni, bajecni a sqeli... JA to VIM:o) |
|
| Od: Lukrecia |
| Datum: 30.květen 2003 11:37:03 |
| Předmět: Maturantum |
Drzim palce:o) Vim, ze veta:"Maturita je fraska" je obehranym klise, ale verte, ze az budete sedet pred zkousejicim a celou komisi, napadne vas to nekolikrat...
Dobra rada, az rano vstanete, reknete si: Dneska je muj den D a ja to zvladnu, at se deje cokoli. Hlavne zadny stres a verte si. Pripravovali jste se dost dlouho:o)
Kdyz jsem maturovala ja, prislo mi spousta podobnych smsek.. hodne mi to pomohlo:o) Nejvic zprava od meho "brasky" ZVLADNES TO, JSI TOTIZ UZASNA, BAJECNA A SQELA! VIM TO! |
|
| Od: Delphy |
| Datum: 30.květen 2003 10:20:21 |
| Předmět: ILUNaxiel |
| Znáš mě, stojím v pozadí, když je vše v pořádku a vystupuji ven, když cítím, že bych měla.. Nicméně étericky jsem pořádzdejší (jinak, než jako jedno slovo to nejde napsat, at to vypadá jak to vypadá:) a ráda Tě vidím:) Přeji pěkný den a víkend.. |
|
| Od: Delphy |
| Datum: 30.květen 2003 9:36:27 |
| Předmět: Dominika |
Tak jako věta za větou se střídá, střídá se v těch Tvých naděje a zoufalství. Chápu, že
lásce se nedá poručit; nedá se usměrnit nějakým směrem, nedá se z ní eliminovat objekt její touhy, ani před ní utéct, ale dá se odejít před člověkem, ke kterému jí cítíš. Není to zbabělý ústup před něčím, co nejsi s to zvládnout, je to obranná reakce Tvého života, který chce žít podle Tvých představ a snů, které jsi kdysi měla; bez strachu, který je Tvým společníkem nyní; radosti, jež stává se stále méně a méně známým pojmem a hlavně bez ran, jež jsou důkazem všeho jen né lásky. Odejdi, nebo uteč a jestliže stále miluješ...zraň své srdce svým odchodem, zraň ho, abys ho zachránila. I láska občas bolí, ale nikdy ne z vnější strany těla... |
|
| Od: Dominika |
| Datum: 30.květen 2003 8:00:19 |
| Předmět: Děkuji vám všem |
Dá se na to zvyknout, když člověk miluje. Vím, že nikdy nespočítám kolikrát jsem řekla, že dnes to bylo naposledy a příště odcházím. Stalo se z toho klišé. Z mých domělých odchodů, na které on dnes reaguje jen posměšným úšklebkem, jakoby věděl, že neodejdu. A proč by ne, ví to on, vím to já. Jsem tak vděčná za každý úsměv, který je milý, za dotek, který nebolí. Jak hluboko jsem klesla a jak hluboko se budu muset ještě dostat, než se snad pokusím prodrat zpět nahoru? Tolik jsme si toho slíbili, věřím, že chtěl dodržet své sliby,..jen někde se stala chyba. Prý není schopen lásky, je příliš snadné tomu uvěřit. Jsem jen doplněk k jeho drahému autu, společnost, aby nemusel večeřet sám, milenka, které nemusí platit, protivník, který nikdy nevrátí ránu. Říká mi ´blázne, neumíš se podívat skutečnosti do tváře, dnes přežije jen ten, kdo odsunul city, aby mohl jednat chladně´a dívá se přitom na mé jizvy, z nichž mnohá patří jemu. Patří na jeho tělo, ne na moje. A já sleduji jeho ústa, jak se vlní při těch slovech, jakoby patřili cizinci a když mi vstoupí do očí slzy, nikdy nevím, jestli se v něm probudí vztek nad mou slabostí, nebo soucit nad neštěstím člověka, který příliš miloval. Cítila jsem lásku a cítím ji stále.
Nevím jak poděkovat za vaše slova. Tolikrát jsem podlehla myšlence, že odejdu a tolikrát se ubránila skutečnosti, abych zůstala. Vím, že všichni máte pravdu. Sama bych komukoli poradila to samé ´odejít´, ale jak? Co sil mě stálo, abych to někomu řekla. Nikomu blízkému nemůžu, protože jejich reakce by byla pochopitelná. Neunesla bych další tlak z jejich strany. Zatím nemůžu. Díky za vaše slova, za vaše reakce a vaše pochopení. Moc pro mě znamenají. Znamenají pro mě to, že někde jsou lidé, kterým není lhostejno a ne všichni odsunuli city, aby jednali chladně. Ještě jednou upřímně děkuji.
|
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 30.květen 2003 0:04:58 |
| Předmět: Reakce |
Zdravím všechny přítomné i všechny, jež pouze přihlížejí :)
Nakonec mi opravdu, ač mám za sebou dosti rušný den, zbyl nějaký ten čas na reakce, takže se na to vrhnu :)...
Nakonec jsem odpověděl asi všem, co sem něco napsali... :) Takže kdo to chcete číst, směle do toho, ostatní se na to vybodněte a vesele pište :)
Odpověděl jsem následujícím: Magnificat, Jarin, Sklerotikk, Scorotron, Foggy, Blizi, Dominika, Sidonie a Delphy... ...tak hledejte níže :) Teda jestli vůbec chcete :)
dobrou noc a páááá |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 30.květen 2003 0:02:38 |
| Předmět: To: Delphy |
Díky, že ses tu objevila :) Udělalo mi to radost. I když... ...přiznávám, že bych byl raději, kdybychom se tady setkávali u méně smutných záležitostí.... Každopádně díky i za Tvůj příspěvek - stojí za zamyšlení! A Tvá přítomnost zde... ...to si nedovolím popsat slovy....
|
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 30.květen 2003 0:01:42 |
| Předmět: To: Sidonie |
Jsem skutečně potěšen tím, když sleduji rozdíl mezi Sidonií, jež sem na tyto stránky přišla před časem a Tebou nyní. Myslím, že jsi udělala opravdu velký krok v mnoha směrech a jak si Tě tak čtu, myslím, že jsi podstatně vyrovnanější a lépe si uvědomuješ důležité hodnoty i sebe samou. K tomu Ti blahopřeji, protože hlavní podíl na tom máš Ty - to je nesporné! Růžové brýle už určitě na nose nemáš... ...tedy určitě ne ty, cos tam mívala ;)... ...a naivně jsi rozhodně nepůsobila (tedy na mne určitě ne, ale to jsem Ti říkal už dááávno :) )!
Děti jsou moc fajn - jsou nezáludnou součástí tohoto světa, nejsou ještě poškozené společností a především - jejich radost není hraná, ale zcela čistá a upřímná, vycházející ze srdíčka. Je moc fajn, že se pro Tebe Tvá dcerka stala takovým malý sluníčkem! U ní máš totiž jednu jistotu: je to Tvé dítě, které Tě miluje a děti v jejím věku neumí to, co umí dospělí - například podrazy, faleš atd.. Nechce po Tobě "něco za něco," protože tento (dovolím si tvrdit podlý) způsob Lásky nezná.... Kdybych teď použil jednu teorii, která tvrdí, že všechno ve vesmíru se vyrovnává, řekl bych Ti, že Tvá dcerka je vlastně velice silným závažíčkem na misce vah, které by mohlo s přehledem vyvážit to, co Ti zatím v Lásce chybělo.... Ale to je jen vize. Každopádně jsem opravdu rád, že ji máš a že ji nyní vidíš tak, jak popisuješ.
BTW: přátelství je nádherná věc! A děkuji Osudu za to, že existuje I tato forma Lásky....
Jinak jak jsem tak sledoval... ...vypadá to tu na "třetí NDSkové zamilování" (záměrně nepoužívám termín Láska... ...ta se pozná až časem)... ...takže nezbývá, než držet palce a nemohu nepodotknout, že šance na úspěch tu je... ...třeba u proto, že jste se potkali na stejném projektu a tudíž jste si v něčem podobní. A vynechám teď skepticismus, který by také byl na místě, ale asi by nebyl vhodný :) Jen držím palce! No a jestli tyhle černo-bílé stránky pomohou k dalšímu štěstí, tak se potvrzuje jejich smysl :) A jsem rád, když vidím, že ve chvíli, kdy jsi sem přišla, jsi seděla na zastávce, na kterou nevedly koleje a teď je situace diametrálně jiná.... Kdybych byl cynik, tak pronesu, že tohle bych si dal do reklamy na NDSku :)) Ale teď upřímně a od srdce: jsem tomu rád!!! A jsem rád i tomu, že téhle proměně tak trochu napomohlo i moje internetové dítě - NDSka :) Děkuji Ti za všechna ta krásná slova na adresu tohoto projektíku!
|
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 30.květen 2003 0:00:15 |
| Předmět: To: Dominika |
Ahojky Dominiko!
V první řadě Tě vítám na těchto stránkách!
To, co popisuješ je na jednu stranu klasika - v období zamilovanosti člověk zpravidla nevidí na svém protějšku chyby, ačkoli tam jsou a třeba i přesto, že mu je vymlouvá celé jeho okolí. A mou Tě varovat všichni - třeba již tím označením "Kráska a zvíře"... ...nicméně protože Láska je slepá (a zamilovanost, bohužel, také), neuvidíš, protože ani nebudeš chtít vidět. Stává se to a spálil se skoro každý, kdo se zamiloval.
BTW: teď mě tak napadá - to nás mozek fakt musí tak šíleně ovlivnit a zaslepit nám oči, abychom s někým mohli započít bližší vztah?
První věc, nad kterou se pozastavuji, je fakt, že Tě Tvůj partner dokázal uhodit. Myslím, že takový krok by měl být pro každou dívku velikánským alarmem! Přeci jen - když si tohle dovolí v době, kdy jste spolu chodili, co by asi s Tebou dělal, kdybyste se třeba vzali? Jasně... ...vím, že jsem teď hodně předběhl dobu, ale jestli jsi to s ním myslela vážně, jistě Tě napadla i tahle varianta... ...a přemýšlela jsi, co by asi bylo dál? To, žes ho omlouvala, je opět normální jednání zamilovaného člověka... ...nicméně myslím, že by sis alespoň na chviličku měla sundat z nosu růžové brýle a zeptat se sama sebe, zda muž, jež dokáže uhodit ženu, může být vůbec nazýván mužem. Myslím, že nikoli... ...a i hodně kritickou situaci by měl řešit jinak, ovšem nikdy fyzickým násilím!
Pokud jsem pochopil správně, následně ses pokusila o sebevraždu. Myslím, že celkem chápu Tvé rozpoložení mysli v daném okamžiku. Zklamání v tom, kterého miluješ, je hodně emocionálně silný zážitek, je to těžká zkouška pro psychiku a někdy, bohužel, vede i k takovýmto rozhodnutím. Je dobře, že se Ti to tehdy nezdařilo. A zkus alespoň zpětně popřemýšlet nad tím, zda případná ztráta Tvého života je srovnatelná s hodnotou Tvého partnera... ...jinými slovy (a teď si půjčím a maličko upravím větičku, kterou pouze v jiném rodě kdysi napsala Delphy): Žádný chlap za to nestojí!!! A je to pravda... ...nikdo nestojí za to, aby se ten druhý za jeho ubližování zabíjel!!!
Zvláštní, leč pro mne snadno pochopitelná, je Tvá reakce na jeho druhé ublížení. Tím, že ses řízla jsi, předpokládám (není-li to tak, oprav mne), uvolnila tlak, který se v Tobě v daném okamžiku nahromadil a který jsi již nebyla schopna dále unést. Šlo vlastně svým způsobem o projev emocí, jež jsi v daném okamžiku cítila - tedy o projev bolesti ze Tvé hluboké Lásky, který jsi následně přehlušila bolestí, jež sis způsobila sama. Jak jsem řekl: pokud to, co jsi činila, odpovídá alespoň částečně mnou řečenému, pak Tvé počínání chápu. Nicméně si přiznejme, že je to velice nebezpečné počínání ohrožující přinejmenším Tvou fyzickou schránku, v horším případě Tvé zdraví, v nejhorším pak dokonce život.
Jeho reakce na Tvůj skutek svědčí o naprostém nepochopení, nevnímání Tvých emocí, jakož i o tom, že si neuvědomuje, že by Ti neměl ubližovat. Již tohle samo o sobě by Ti mělo pomoci rozseknout Tvou otázku - totiž kudy z toho ven.... Přemýšlej nad tím, zda když sis snila o Lásce a představovala si svého "ideálního partnera" byly mezi těmi vlastnostmi, které jsi považovala za důležité, alespoň nějaká, kterou má on... ...a zamysli se také nad tím, zda je člověk, jež je schopen Ti takto ubližovat, tím, o kterém jsi snila. Myslím, že ne....
Držím palce, ať to zvládáš a pokud se tu ještě vyskytneš, ozvi se!
|
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 29.květen 2003 23:59:51 |
| Předmět: To: Blizi |
Přiznám se, že jsem rád, že ač jsi tu relativně nová, že jsi docela dost vidět :) To chválím! Deset bodíků pro Tebe! Budu rád, když se budeš zapojovat více... ...tedy pokud můžeš a chceš :)
Ad. Sebeublizovani je kapitola sama o sobe, myslim, ze bychom se ji mohli v budoucnu venovat:) Můžeme, ale obávám se, že by to chtělo ještě intimnější atmosféru, než jakou nám nabízí NDSka.... Technicky by se to dalo zařídit, ale co mám tak zkušenosti - o tomto fenoménu většina z těch, kteří něco takového dělali, nechce hovořit. Nicméně doporučuji jeden velice zajímavý odkaz na dnes již de facto pozastavenou debatu na tohle téma - koho to zajímá, ať koukne na http://www.doktorka.cz/run/chat/treplies.asp?message=2898 (doporučuji hlavně přispěvatelku s nickem Gábi).
Ad. ackoliv znam Sidonii pouze z par prispevku, je videt, ze je to clovek i pres smutek plny odhodlani. Takovych lidi si vazim Nejsi tu až tak dlouho... ...takže Tě nasměruji: podívej se do Klubu, co o sobě Sidonie napsala, když na tyhle stránky přišla... ...a srovnej to s jejími posledními příspěvky. Přiznám se, že jsem osobně velice rád, když vidím, jak za tu dobu duševně vyrostla - je to hodné obdivu a je to její práce...
|
|
|