| Od: Tac_Tic |
| Datum: 25.leden 2004 19:09:31 |
| Předmět: to: otherside |
| Ahojky, jsem rad, ze sis to precetla. Podle meho nazoru se teda asi musis zacit opirat o zivot jako o sveho pritele... No a ten psycholog, ja k nemu taky chodim, ale ted mi toho dost dobryho chlapika vymenili za mladsi zenskou, ale ta je taky v pohode, a posledni dobou se to zacina tak trochu obracet k lepsimu. Ale ono de taky o ten problem, s kterym tam chodis, ja tam chodim kvuli problemum s rodicema a kvuli skole, takze v tomto veku nic zavaznyho. Ale ja verim, ze ty se z toho vseho taky vzpamatujes, urcite by to byla skoda, kdyby ne... zatim pa pa |
|
| Od: otherside |
| Datum: 23.leden 2004 22:13:47 |
| Předmět: to: Tac Tic |
| Ahoj, dekuju za reakci na muj problem. Mne bude 21 a byla to vlastne moje prvni laska, muj prvni vaznej vztah. Prace a pratele pro neho byli velikou soucasti jeho zivota a ja jsem v Praze nikoho nemela. On videl, jak se tim trapim, videl, ze musim chodit k psychiatrovi a ze uz skoro rok beru antidepresiva. Videl moje ubreceny oci, videl jak hubnu a asi me natolik miluje, ze se se mnou radeji rozesel nez aby mi takhle ublizoval. Myslel si, ze s nim nejsem stastna. Je mi lito, ze nebyl schopny si o tom se mnou promluvit z oci do oci a ze mi dokazal tak strasne moc ublizit. Vedel, ze rozchod me polozi a stejne to udelal. Jsem ted doma u rodicu a davam se dohromady. Vcera jsem byla na jedny mensi oslave narozenin do 3 do rana, prisla jsem aspon na jiny myslenky, ale bolistku mi to nezahojilo. Dnes jsem byla u psycholozky, ke ktere jsem chodila uz driv a ta mi pujcila knizku o tom, jak zvladnout rozchod. Tak ji pomalu ctu a snazim se podle ni ridit. Jsou tam docela fajn rady. Taky jsem dnes potkala byvaleho spoluzaka, ktery si na me hned vzal telefon, chce me zitra vytahnout na kafe. A rodina a pratele mi vsemozne pomahaji, jsem jim za to moc vdecna. Az se dam trosku dohromady, tak se chci do Prahy vratit. Mam tam 2 kamaradky, se kteryma jsem nebyla vubec ve styku, ale jak se rika "v nouzi poznas pritele" .. tyhle dve holky me maximalne podporujou a cekaj na to, az si sbalim zase kufry a dorazim do Prahy, najdem si velkej byt a budem si uzivat zivota jako svobodny free holky. Ted na to ale jeste neni vhodna doba ... |
|
| Od: Tac_Tic |
| Datum: 22.leden 2004 15:32:30 |
| Předmět: to: otherside |
| Ahoj, vis, toho cloveka, bych nejradsi zakopal hluboko do zeme, aby pochopil, jak ti ublizil. Podle mého mázoru je to s prominutim hajzl, kteremu bych skoro nepodal ani ruku. Ale zase na druhou stranu, nevim, jak to mezi váma chodilo, ale kdyz te nechtel vodit mezi svoje pratele, pochopil bych, ze nechtel, aby te pratele poznali. Uprime, soucitim s tebou, me uz se neco takovyho stalo, ale vzhledem k memu veku (17) to nebylo tak hluboky jako u tebe, urcite se NDSky drz, protoze tady ti vsichni radi pomohou. A netrap se, casem urcite narazis na toho praveho, ikdyz to pro tebe asi bude tezke nekomu duverovat. |
|
| Od: otherside |
| Datum: 21.leden 2004 18:53:48 |
| Předmět: dno |
Nahodou jsem se dostala na tyhle webovy stranky. Vubec jsem nevedela, ze existujou. Vyrovnavam se ted s velkym zivotnim zklamanim a jen tak si serfuju na netu s tim, ze treba objevim neco, co by mi zvedlo naladu. Nic ale nenachazim, tak se z toho vypisu. Nevim, kdo to bude cist a jestli vubec nekoho moje problemy zajimaji. Ale ja to ze sebe proste potrebuju dostat. V pondeli me opustil clovek, kterymu jsem dala cely svoje srdce. Opustila jsem kvuli nemu rodinu, pratele, praci a zazemi a odstehovala jsem se k nemu do Prahy. Nikoho jsem v Praze neznala. On me mezi svoje kamarady nikdy nevzal, nikdy me nebral do spolecnosti. Nechaval me samotnou doma a nekdy neprisel ani v noci domu. Bylo mi to strasne lito, ale kdyz jsme byli spolu, tak to bylo tak krasny! Jeste o Vanocich mi sliboval svatbu, miminko, lasku na cely zivot .. jeste v nedeli mi rikal, jak me miluje .. nebylo mi dobre, ale on misto aby mi pomohl, tak jel na noc nekam ke kamaradum a v pondeli se se mnou po telefonu rozesel. Pry uz me nemiluje tak, aby se ke mne mohl vratit. Jsem zoufala. Musela jsem se z Prahy odstehovat zpatky k rodicum a jsem na dne. Strasne mi chybi - miluju ho. Nechapu, proc me opustil. Nici me to, ublizil mi. Rozrezal moje srdce na miliardu kousicku a zaslapava je do zeme. Vytrhl mi dusi z tela a ja jsem chodici mrtvola. Zhubla jsem 10 kilo, mam uz tak uplakane oci, ze pres ne pomalu nevidim, tresu se, je mi strasne spatne, v noci nemuzu spat .. Jsem tak nestastna a zklamana. Ztratila jsem VSECHNO .. On byl moje vsechno ... A uz se nikdy nevrati. A ja mam pocit, ze uz nikdy nikoho nenajdu, ze uz nikdy nedokazu nikoho milovat. Nechci zustat cely zivot sama ..
Nevim, jak tyhle stranky fungujou, jestli si tohle nekdo precte, ale jestli ano a bude mi chtit k tomu neco rict, budu rada za kazdy povzbudivy e-mail: sarkahromadkova@centrum.cz
|
|
| Od: Tac_Tic |
| Datum: 20.leden 2004 15:15:44 |
| Předmět: to: Blizi |
| Ahojky, dok za privitanicko. No, ja svuj vztk ventiluju do kytary, psani nekdy i trochu agrese. No a smutek, taky kytara a ten plac taky, sice sem kluk, a ty prej brecet nemaj, ale ja se za svoje city nestydim... |
|
| Od: Blizi |
| Datum: 19.leden 2004 8:59:21 |
| Předmět: to Tac_Tic |
| Ahojky, vitej po vikendu :) Co se tyka te Tve otazky, tak ja osobne vztek dusim v sobe, jen aby nebyl poznat.. pak ho v ustrani ventiluji sama na sobe, no a smutek zasadne placem, to mi tak nejvic pomaha, jak jsi na tom TY? |
|
| Od: Tac_Tic |
| Datum: 18.leden 2004 19:32:06 |
| Předmět: to: všem |
| Mám na Vás takovej malej dotaz: Jak ventilujete vztek nebo smutek??? |
|
| Od: Tac_Tic |
| Datum: 18.leden 2004 19:30:08 |
| Předmět: to: Katka |
| Vzdyt od toho jsi sem chodila, abychom si s tebou povídali. A věř, a to mluvím za všechny, si s tebou povídáme rádi. Asi bych se musel vžít do tvého problému, abych ti lépe pomohl... Prosim, mužeš nám svěřit, co ti riká ten psycholog jako řešení toho problému, ale jestli se ti do toho nechce, tak nemusíš, já tě do toho nenutim. A co takhle srázek, přišlabys, uvidíš, že hodný lidi nevymřely, a jak znám ty, co znám odtud, tak se budou snažit přijít, aby ti pomohly. Hm... Tak hlavičku vzhůru človíčku :))) |
|
| Od: Tac_Tic |
| Datum: 18.leden 2004 19:24:33 |
| Předmět: to: ILU |
| Ahoj, jsem tu zas, byl sem u tatika, a poznal svoji novou nevlastni mamu no, takhle ukecanou ženskou sem v životě neviděl, ještě teď mě bolí hlava :)))) K tomu srázku, mně my se hodil termín 6. února, protože nejsem z prahy... Ale ten pátek by šel, to bych si nějakou tu lavičku nebo nádraží našel ( k přespání) nebo, u babičky či co podobnýho, to je fuk, ale jedině v pátek JU. |
|
| Od: De@th |
| Datum: 18.leden 2004 17:36:46 |
| Předmět: Smrťák |
Poslední dobou se cítím unaveňe, jako by na mne za posledních 1000 let svět zanevřel nebo co. Taky se mi lidi na ulicích smějou. A to jenom kvůli tomu, že mám místo hlavy lebku. Je mi zle ze vší té depky okolo. Chtěl jsem všem přinést štěstí, ale nikdo neposlouchal, chtěl jsem všem přinést ukončení jejich utrpení, ale oni toho zneužili. Za každou maličkost, za každý špatný krok, hned chtěli skrze mne ukončit své trápení. Pokaždé znechuceni odcházeli a dobrovolně ukončovali své životy a tím mi jen přidělávali práci. Kdyby jen myšlenkou pomysleli na své blízké, kdyby jen věděli, kolik jiných osůbek mohli za svůj život učinit šťastnými.
Přemýšlet jen o sobě je totiž to nejhorší, co může člověk pro sebe udělat.
Život je fajn, já to vím. A i když mi někdy přijde jako nesmyslnýmít je super. |
|
|