| Od: Bluie |
| Datum: 5.duben 2004 18:27:39 |
| Předmět: to: Killbilly |
Ahojenky.
Jen poznamku k tomu hlasu - s cim myslis, ze to souvisi? Vubec nechapu, kde se ve mne vzal ci co je zac. :o)) Myslis, ze by to mohlo souviset s urcitou sebekazni nebo necim takovym? Nebo je to proste jen nejaka rozumova slozka osobnosti, kterou clovek pousti ke slovu, kdyz nevi co by?
Za pripomenuti toho "vyroci" diky... myslim, ze si Kurt zaslouzi, aby byl vzpomenut...
Co se tyka sebevrazd, nechci byt pesimista, ale bojim se, ze to cislo pujde spis furt nahoru... nase spolecnost je pretechnizovana a lide to prestavaji stihat, snad vsichni jsou pod obrovskym tlakem, ve stresu... Nevim, statistiky prostudovany nemam, ale ono uz treba jen fakt, ze kazdy sty obyvatel Prahy alespon jednou za zivot vyhleda odbornou pomoc, je trochu zarazejici. Tuhle jsem to slysela v radiu a je to docela masakr. Kdyz si clovek vezme, kolik lidi, ktery maj takovyhle problemy, k odbornikovi ani nedorazi....
Jo, a co se tyce leta - i jaro je dobry, treba pomuze uz to. :o) Jen neztratit nadeji a trpelivost....
PS: kdybys mel zajem, muzem treba pokracovat v diskusich po mejlu... (bluie@centrum.cz) |
|
| Od: Killbilly |
| Datum: 5.duben 2004 7:23:30 |
| Předmět: to:bluie |
Mas pravdu,takhle presne to se mnou byvalo driv taky,taky sem mel svuj hlas ktery rikal "ser na to vzdyt je to v pohode,nemuzes takhle uvazovat furt" jenze nejak uz je dlouho potichu,doufam v leto,to by mohlo pomoct......
P.S.:vim ze to sem nepatri ale dnes je to presne 10 let co se zastrelil depresak Kurt Cobain,snad ma jeho duse klid a snad se lidi budou sebevrazdit mene |
|
| Od: Bluie |
| Datum: 4.duben 2004 22:54:46 |
| Předmět: to: Killbilly |
Nu, tak se zkus osvobodit od nihilistickyho pojeti.. stejne je cloveku na nic. Nema cenu se v necem topit. Kdyz to alespon trochu jde, clovek musi napnout sily a byt co nejvic v pohode a v klidu. Nerikam, ze to jde vzdycky, ale pokud se nejedna o klinickou depresi, pak pravdepodobne ano...
Mozna ted budu znit jako schizofrenik, ale ja mam v sobe takovej hlas, kterej mi v takovejch situacich rika napr. "tohle neni konstruktivni, je potreba kouknout se na situaci jinak." nebo "uvazujes iracionalne, vrat se na zem", v horsich pripadech zase "okamzite prestan takhle myslet, nebo ti jednu vrazim". :o) Nevim, esli to je normalni, ale este me nikdo nikde nehospitalizoval, tak se to snad zas tak moc nevymyka :o)) Pak jen staci poslouchat ten hlas. Snad je to hlas rozumu nebo pambu vi ceho, ja tomu rikam spis "pud sebezachovy".
Co se tyce motivace, nestaci jit za tim "citit se lip"? Ja si nechci hrat na mistra sveta, fakt se moc omlouvam, esli znim nejak moc sebejiste, ale myslim, ze to chce proste jen zmenit pohled? Vzdyt je jaro, je krasne a i kdyz se clovek obcasnejm depkam nevyhne, jsou i chvile, kdy se to da uzivat. Vnimat slunicko a zamerit se treba jen na to, jak je uzasny, ze zas kvetou kytky. Moc Ti preju, aby se ti to podarilo. Vis, ja ted taky neprozivam to nejlepsi obdobi, ale dulezity je snazit se alespon tam, kde to jde, si to hezky najit. Hodne stesti v tom hledani a budu rada, kdyz budem v tyhle diskuzce pokracovat...
PS: Omlouvam se, esli jsou tam nekde chyby, jsem kapku ovinena, takze... :o)
Paaaa, Bluie |
|
| Od: Killbilly |
| Datum: 4.duben 2004 20:26:27 |
| Předmět: to:bluie |
| No to jo hur byt muze a urcite bude,lip samozrejme muze byt taky ale nejak mam cim dal tim casteji pocit ze to nebude hned tak,ono je treba se zaslouzit o to aby bylo lip,jenze to by clovek musel mit na to jeste energii a taky nejakou motivaci....a ta se v nihilismu tezko hleda |
|
| Od: Bluie |
| Datum: 4.duben 2004 14:55:21 |
| Předmět: to: Killbilly |
Moje skromny mineni je, ze vzdycky muze bejt hur... stejne jako vzdycky muze bejt lip....
|
|
| Od: Killbilly |
| Datum: 4.duben 2004 14:30:14 |
| Předmět: Hmmm |
Tak sem objevil tyhle stranky,ale koukam ze to tu zas tak moc nezije.No gratuluju vsem co se vyhrabali z potizi a citim se vsemi co sou stale v nich.
Zajimalo by me jestli se da psychicky klesnout az na dno z ktereho se clovek odrazi nebo jestli to bude uz jen horsi.....no uvidime cas ukaze. |
|
| Od: Bluie |
| Datum: 3.duben 2004 21:49:40 |
| Předmět: to: all |
Zdravim a preju vam pekny zacatek jara...
Co se tyce mlceni NDSky, strasne rada bych verila, ze se vsichni maji tak dobre, ze ji nepotrebuji.... i kdyz se spis obavam, ze jsme zavaleni povinnostmi a stresem natolik, ze i kdyby nam zbylo trochu casu, budem tak unaveny, ze nic nenapisem... Ale snad je to jen muj pitomej pocit z tohohle sveta. Ale je skoda, ze se to tu nehybe... Mejte se vsichni co nejlip a dobrou noc, rano, poledne, odpoledne nebo tak...
Papa |
|
| Od: Bluie |
| Datum: 3.duben 2004 21:41:15 |
| Předmět: to: Sklerotikkk |
Ahojky...
Inu, mas pravdu.... nekdy mi pripada, ze jsem driv bojovala proti vecem, ktery jsem dostatecne nechapala... jakmile je clovek prozije na vlastni kuzi a dotece mu to vsechno naplno, dojde mu i, ze veci, ktery driv automaticky odsuzoval, nemusej bejt tak zly. Ze je to proste pochopitelny, pac to je lidsky. Na zaklade tyhle zkusenosti se snazim neodsuzovat. Tuhle jsem taky premyslela o tom, jak je to hrozny... ze proste nemuzeme lidi kolem sebe naplno chapat... a ani oni nemuzou plne chapat nas. Proste nase zkusenosti jsou rozdilny a navic jsme kazdej z "jinyho testa", povahove, z hlediska temperamentu... Je to takovej zoufalej pocit, ze jednoduse neni mozne dojit totalniho pochopeni. I kdyz by si ho clovek treba strasne strasne pral... (a jeste smutnejsi je, ze nekteri ani chapat nechteji...)
Ovsem pocit, ze ti je ze sebe spatne, znam az moc dobre. Je zajimavy, kolik si clovek dokaze vycitat veci, ma-li na to naladu:o) A je taky zajimavy, z kolika pohledu muzeme sebe sami videt. Priznam se, ze ja se v nich ztracim a popravde, nevim, co si o sobe mam myslet. Mno, na astrologii neco bude. Kdesi jsem cetla, ze moje znameni obstojne rozumi ostatnim, ale samo sebe nikdy nepochopi:o)) Vlastne nevim, proc to tady vsechno pisu...a tim se dostavam k dalsi veci, cos rekl - klavesnice toho snese more... a ja tak nejak potrebuju mluvit, skoro i kricet....
Mej se hezky a zkus se sam sebou netrapit... jiste delas, co se da... (A ostatne, pomahat lidem na strankach, ktery mlci, neni dost dobre mozne....)
Papa a diky, zes sem napsal... dals mi impuls aspon par z tech veci, co se mi honi hlavou, nekde napsat, nekomu sdelit.... |
|
| Od: Sklerotikkk |
| Datum: 2.duben 2004 17:50:49 |
| Předmět: pro Donnyho |
| Ahoj, jen si dovolím názorek. Takový můj pohled na věc. Podle toho co píšeš mi nepřijde, že by něco takovéhohle Tvá přítelkyně plánovala. Jak jsi psal, pochopil jsem, že jste spolu asi byli delší čas a tak tahle situace prostě nějak "sama vyplynula". Ani za mák se nechci Tvé přítelkyně zastávat, to co udělala nestojí za nic. Ale myslím že do toho celého opravdu nešla s tím, že z tebe vytahne peníze a opustí tě. Přijde mi, že to tak cítíš, jen jsem na to chtěl upozornit. Vím, že moc bolí, když nás někdo zradí a tím víc, když je to osoba milovaná, ale jelikož to nebylo plánované, něco takovéhohle podle mě člověk musí mít v povaze a musí to v něm být od začátku. Jen sis toho nevšiml. Ale přes růžové brýle zamilování se dívá špatně na pravdu, i kdyby mlátila klackem po hlavě. Budu snad jen držet palce, aby vše dopadlo s co nejmenšími ztrátami a to jak na majetku fyzickém tak na těch nejcennějších pocitech co si chráníme v srdci. Ale nic není černobílé. |
|
| Od: Sklerotikkk |
| Datum: 2.duben 2004 17:41:32 |
| Předmět: hoping for the best, but expecting the worst |
... zpívá se v písničce, která mi tu zrovna hraje a já jsem si řekl, že se tu musím zase zastavit. Zcela upřímně doufám, že je vše jak napsala Vis a že místní nedostatek příspěvků je způsoben všeobecně dobrou náladou a ne neochotou strachem, pocitem zbytečnosti, nemohoucnosti či něčím podobným.
Je mi možná smutno, když to tu takhle vidím... padá tu sníh a nikdo nepíše. Zapeklité časy. Ale je mi jasné, že na to už asi nikdo nemá dneska čas...
Za sebe musím říct, že ho nemám a skoro se až za to stydím. Když si vzpomenu, jak jsem na tyhle stránky chodíval, v době kdy mi opravdu pomohly. Jak jsem si říkal, že už sem budu chodit pořád, jak jednou možná mé příspěvky také někomu pomohou. Ale teď je mi skoro špatně ze mě samotného. Jako už nejdenou. Tolik ideálů, snů a představ člověk má, tolik toho chce dosáhnout, ale co z toho nakonec může být? Jak ošklivé je pak probuzení? Procitnutí z toho, co si o sobě člověk myslím? Když pak narazí na opravdu vážný problém, který už není v jeho silách (nebo si to člověk (čtěte já) jen myslíM), všechny ideály? Kde je jim konec? Jak se nakonec člověk dokáže zachovat? Jako ten proti komu bojoval. Podvádím sebe a hledám si pro to ještě výmluvy.. Jenže někdy je tak těžké postavit se realitě. Tohle byl jen povzdech vyjadřující mé aktuální rozpoložení... Zase jednou něco potřebovalo ven a klávesnice toho snese tolik. |
|
|