| Od: Verči |
| Datum: 2.únor 2005 16:03:02 |
| Předmět: o |
| oo jé... |
|
| Od: taihun |
| Datum: 2.únor 2005 15:52:04 |
| Předmět: k nicemu |
| no, ten pocit byt k nicemu je fakt desivej..po celou tu dobu..nez si clovek uvykne..ze k nicemu JE..pak se s tim da uz zit |
|
| Od: Ježíš |
| Datum: 29.leden 2005 17:22:20 |
| Předmět: a ještě... |
| Miuluj blížného svého, jak SEBE samého. Nebo jak miluješ sebe, miluješ i své blížné. |
|
| Od: Sv. Augustin |
| Datum: 29.leden 2005 17:20:16 |
| Předmět: Marnost nad marnost. |
| a nic než marnost. Jedinou cestou je cesta lásky. Miluj a budeš milován. |
|
| Od: Andrea |
| Datum: 17.leden 2005 18:08:45 |
| Předmět: deprese??? |
Ahoj!Tenhle rok jsem přešla na novou školu - gympl.Od té doby mám pocit že se mi nic nedaří a nikdo mi nerozumí.Učení mi vůbec nejde,hrozně jsem se zhoršila.Mám pocit že jsem úplně k ničemu.Všichni kolem mě mi připadají hrozně povrchní a proto se jim bojím svěřit se svými problémy.Pak tu taky jsou problémy v rodině.Mam pocit že se rodiče asi brzo rozvedou.Z velkýho rodinnýho domku z vesnice jsme se přestěhovali do malýho bytu v Praze.Nemůžu si pořád zvyknout na město i když tu bydlim už 3 roky chtěla bych zpátky na vesnici.S kamarádama mi to taky moc neklape.A k tomu všemu ještě musím řešit to že sousedi hrozně trápí svýho psa a já nevim jak mu pomoct sice to není můj problém ale já za něj cítím zodpovědnost protože on si ve mě našel svého pána a ty jeho lidi rád nemá.
Je tohle deprese?Poraďte mi prosím co mám dělat už nevím jak dál. |
|
| Od: iva |
| Datum: 4.leden 2005 16:30:52 |
| Předmět: osud |
Osud Všechno Řídí
Všechno jde k ledu
nic už nemá cenu
sem na dně
tak se pokouším uprchnout ladně
zbavit se těch problémů
zbavit se mé minulosti,
toho co mě tahá ke dnu.
Všechny starosti co mě trápí,
chci už se jen jedu napít.
Moje sny sou v háji
Jak daleko je k ráji?
Chci tam jednou dojít
Rozhoduju se jestli teď a nechat všechno jít.
Kolikrát to bude ještě bolet?
Kolikrát budu ještě trpět?
Chci to skončit a začít znova
Zakončit tlustou čárou
a nazvat to starou ránou.
Newím co si mám s tím počít
už se mi mlží oči.
Nic neklape tak jak má
můj život osud v rukou má.
Jak to bude dál
kdo ví
nikdo mi ale nenapoví.
|
|
| Od: chita. |
| Datum: 20.prosinec 2004 21:39:56 |
| Předmět: dodatek chita. |
jestli o někom víte dejte veďet prosím.
go.svou.cestou@seznam.cz |
|
| Od: chita. |
| Datum: 20.prosinec 2004 21:36:01 |
| Předmět: SOS |
| Ahoj lidičky!zoufale hledám pomoc a zkouším všechno možný.Je mi hrozně jsem bez práce a ztratila jsem i bydlení zoufale bydlím u rodičů není to na dlouho a hledám i tady problém je že miluju zvířátka a tak ti hledají semnou a to pejsek a kůň.(i přítel)Dělala jsem ošetřovatelku koní a bylo to i s ubytováním jenže lidi od koní sází na to že člověk to dělá z lásky a tak moc využívají a po roce tě pošlou dál do světa.Stěhovali jsme se už 3xa už mi je s lidí hrozně mám strach jít někam jinam je moc velký záhul na nervy to neustálí stěhování teď ani ti dobrý známí nejsou s námi a jsme sami jako na moři se žralokama kteří čekají kdy zase nás sklamou... hledám bydlení u końáků s dobrým srdcem.Dostat tak novou šanci na nový život!!! |
|
| Od: Sasanka |
| Datum: 13.prosinec 2004 16:41:53 |
| Předmět: Viper |
Jsi v dost nepříjemné situaci... Chápu, že jsi přítelkyni ustoupil v domnění, že bude klid, ale není mi jasný její postoj. Má přece také syna, proč si nepředstaví, jaké by to bylo, kdybys jí zakazoval kontakt s vlastním dítětem??? Pokud si Tě bude takhle uzurpovat jen pro sebe, žene celý váš vztah do záhuby. Je pochopitelné a normální, že se chceš vidět se svými dětmi. Těžko se radí, ale jak už jsi sám psal, víš, že ten okamžik, kdy se budeš muset vzepřít, stejně jednou přijde.
Víš, žiju necelý rok s přítelem, který je taky rozvedený a má děti. Nikdy by mě nenapadlo, mu bránit v kontaktu s nimi. Ano, i když mě někdy napadá, že jsou pro něj možná důležitější než já. Ale pak si říkám, že je to ostuda, tohle si myslet, nejde srovnávat děti a přítelkyni. Ale musím uznat, že mě docela ranilo, když jsme si plánovali, že 25. prosinec strávíme spolu s vypnutými telefony a teď v sobotu mu volala bývalá žena a výsledkem je, že ten den, který jsme chtěli mít jen pro sebe, stráví on se svým synem (syn k nám jít nechtěl, byl u nás jen když jsem já nebyla doma, to mi taky nebylo zrovna příjemné, takže ho vlastně neznám, třeba až bude starší...) Mrzí mě to, ale na druhou stranu jsem ráda, že příteli na dětech záleží, že jeho blízcí pro něj nejsou jen vzduch...
Nezávidím Ti Tvou situaci, ale třeba si to ještě vysvětlíte. Možná přinést kytičku, říct - víš, mám Tě moc rád, ale nemůžeš mi zakazovat vidět se s mými dětmi, zkus to pochopit, taky máš syna... Držím Ti palce, aby to dobře dopadlo, aby jste se zbytečně nehádali... Sasanka |
|
| Od: sarinka |
| Datum: 11.prosinec 2004 19:32:07 |
| Předmět: Re: Viper |
| Nemám s tím sice zkušenosti ale myslím si, že pokud má tvoje přítelkyně trochu rozumu a pokud jí na tobě záleží, pochopí, že tvoje děti nelze vymazat ze života. Sedni si s ní a promluvte si. Vysvětli jí, že miluješ ji i svoje děti a že jsi jejich otec, takže jim přece jen něco dlužíš. A že nejde srovnávat ji a děti, nebo si mezi nimi vybírat. Věřím, že to pochopí. Hodně štěstí! |
|
|