| Od: MiB |
| Datum: 11.červenec 2004 23:51:56 |
| Předmět: RE: Setr a všem kteří si to rádi přečtou |
| Ahojky, tak jsem zase po dlouhé době tady, jak jinak než v té nejlepší náladě (tj. deprese na 100%), já už ani jinou náladu neznám a kdo četl všeci mé příspěvky, tak asi ví, že jestli mě dokážou psychiatři pomoci tak to dokážou i tobě SETR. Vezmu to od začátku, zkus si někdy v klidu sednout někde do parku nebo někam jinam kde se ti líbí a dobře se ti tam přemýšlí a začni. U mě to většinou funguje, tak že chodím po parku, mluvím sám ssebou (nahlas) a tak si nazvájem povídáme o mých problémech.. Ale to není podstata... Musíš si zkusit uvědomit, kde vznikl tvůj problém nebo alespoň co je jeho největší příčina, např. láska, škola, rodina ? A takhle přemýšlej a přemýšle a ono srdíčko ti bude postupně radit a radit, a postupně budeš začínat rozumět svým depresím , nezbavíšm se jich ale pochopíš je, což je podle mě potřeba... Nicméňě na téma psychiatři mluvím velice rád, protože kdo jiný jich už navštívil... Tak konec srandy... Myslím, že většina psychiatrů a to i jak jsem tu už psal, najdi si to předešlích článcích i ve starších, tak psychiatr je jen pán, kterej lečí fyzické příčiny psychických stavů a jak jinak, že člověk musí jít nejprve za psychiatrem, který vydá doporučení na psychoterapii, jestli se nemýlím, kdyžtak mě někdo opravte, ale chci říci, žral prášky, jako NEUROL, SEROPRAM, AURORIX, RISPEN a osobně jsem došel k jednomu závěru, tyhle všeci prášky nefungují ani jako antidepresiva, blokují to je pravda, ale blokují naprosto vše co jen jde... Byl jsem po nic akorát, tak blbej a neměl jsem pocit úzkosti, to je pravda, protože jsem se občas musel i dívat jestli stojím před barákem svým nebo cizím a skuteně jsem to nevěděl... Trvalo mi to dlouho ale už jsem pochopil, že prášky jsou lidem jako jsem já na NIC!!!!!!! A TOBĚ TAKY NEPOMŮŽOU!!! Pokud jsi byl na CT mozku a nic tam nemáš, tak je podle mého názoru neber. Páč, jestli to dobře chápu, tak ty antidepresiva jsou spíše pro lidi které mají deprese způsobené fyzickou prouchou a to nedostatkem serotoninu v mozku, a antidepresiva právě zvyšují hladinu serotoninu, pro lidi, kteří to potřebují, ale rozhodně nelze vyřešit smutek z nějakého důvodu prášky, protože to je asi jako, kdžy zadlužený podnikatel, začně brát drogy a myslí si, že ho to zachrání? NE, protože dluhy zůstanou a on akorát nebude chápat co se děje, asi nenacházím ty pravá slova, ale možná mě chápeš, prostě deprese zmízí až se člověk změní, protože nevím jak vy ostatní, ale já už možná chápu, že když změním svůj život, tak se možná zlepší i mé deprese... Možná si to jen nalhávám a v tomhle strašidelném hradě plného smutku, neštěstí a věčného pláče, zůstaneme uzamčeni navždy, protože nenajdeme způsob, jak ho odemknout, ale smrt, asi není to nejlepší... Teď jsem moc optimistický a to se ke mě nehodí, tak sorry... Neeee, zkusil jsem si jaké je sebevražda a už nikdy bych si nevybral způsob se zabít prášky, protože bohužel jsem to přežil a měl jsem z toho akorát problémy, rodina, psychiatr atd... všici mě jebali... Ale jak já říkám, naskytnout se příležitost, tak neváhám a udělám to ZNOVU ale tentokráte bych volil žiletky, krátký ostrý řez, který ani moc nebolí a pomalu člověk krvácí a jak tak krvácí tak se mu chce spát až usne a posléze umře... Nikoho tímhle nechci samořzejmě navádět, ale to ať si každej přebere sám, myslím, že jak se sabít na to každej přijde sám, když bude chtít... Ale zpět k Setrovi. Tvůj článek na mě působí spíše, že nemáš deprese a to možná spíš, ale že jsi jen pořádně zmatený a nějaké ty bolesti tam jsou, ale rozhodně to není na sebevraždu, možná že jsi v depresích ze svého dospéívání, protože tě štvou rodiče nebo nemůžeš jenom najít holku, to vše vede k depresím, ale ty rychle pominou a to bych snad ani nenazýval depresemi jako depresemi ale spíše depkami... Ale já osobně za deprese považuji např. když jsou rodiče na dítě tak tvrdí až se jim podaří zlomit jeho sebevědomí, což podle mého vede k trvalým depresím, protože to dítě se v životě bojí, je přecitlivělé, chybí mu láska a cit, protože to doma asi 2x moc nedostal, především je to takový potom celý pomatený živůtek, kterej nestojí asi za nic. Ale prostě kdyby jsi chtěl více mých názorů, tak mi toho napiš víc, a já ti rád napíšu, taky víc... Tohle je podle mého málo na to abych ti řekl něco konkrétního, kdyby jsi chtěl tak Man_i.Black@seznam.cz Už budu raději končit musím 5 vstávat... Tak se nezlobte, budu moc rád, když zase napíšete své náměty, připomínky, stížnosti atd... %MiB% |
|
| Od: lotari |
| Datum: 11.červenec 2004 17:49:53 |
| Předmět: to MiB |
Ahoj MiB,
nejprve bych chtěla říct něco k tomu náboženství.
Jsi si jistý, že to, co je špatný, je křesťasntví? Ta víra? Podle mě to je jen a jen církev, která víru zotročila, zneužila a překroutila. Čarodějnice upalovali lidé omámení řečmi fanatiků z církve, ne lidé - křesťané.
Myslím, že je jedno, jak bohu říkáš. Jestli jednoduše Bůh, Jahve, Příroda, Osud, Náhoda...všechno je to stejné. Bůh je všechno a všechno je Bůh. Každá buňka tvého těla je Bůh a Bůh je každou buňkou tvého těla. Každé rozhodnutí, které uděláš, řídí Bůh, a každým svým rozhodnutím řídíš Boha...takhle to cítím já, netvrdím, že je to tak, nikoho nenutím, aby se v to snažil věřit...je to nanejvýš osobní věc a každý se musí rozhodovat sám, nikdo by něměl jinému nutit svoje vyznání...
A už jsme zas u toho...kdo nutil pohany, aby se obrátili ve víru v křesťanského Boha (přestože v podstatě věřili všichni v jedno a to samé)? Křesťané? Ale ne. Církev. Pro církev je víra jen nástroj...
Jééjééjééé...už to zase děláš. Sám sebe odsuzuješ...podívej, píšeš, že umíš být tolerantní. Ke komu? No k lidem. A ty snad nejsi člověk? Jsi něco míň? Ovšemže nejsi. Zkus být tolerantní taky k sobě, odpouštěj si, toleruj některé svoje zlozvyky jako u ostatních, nauč se milovat svoje chyby jako u ostatních...nejsi míň a nejsi víc než oni. Jsi jako oni. Bůh je v nás a my jsme Bůh. Copak může být nějaká část Boha podřadná?
Ale ne, už zase sem motám svoje představy, nechci si tady hrát na fanatika, co všem cpe svoje domněnky, takže radši dost...
|
|
| Od: Setr |
| Datum: 6.červenec 2004 22:02:10 |
| Předmět: Deprese:-(( |
Takže jak začít, nooo prostě nechci žit i když vlastně chci – zni to zmateně, ale ja to zkusim vysvětlit. Depresi a intenzivních myšlenek na sebevraždu se nedokažu zbavit už rok. Je to tak, že na jednu stranu si mooc přeju umřit, ale na druhou stranu se zasebevraždit nedokážu nebo spíš ani nechci. Tedy to že nechci už sem si ujasnil dáávno, ale stejně se těch myšlenek zbavit neumím, každy den je pro mě vlastně takovy vnitřni boj jesli mi rozumíte a někdy je to fakt šileny. Ty moje stavy a myšlenky sou někdy fakt psycho vydim kamion a hned si představuju jak by bylo krasny kdybych byl pod ním, dívam se na žily a představuji si jak z nich tryská krev atd… A proč to tedy neskončím a neudělám: v první řadě nechci ubližit rodičům a některym dalšim lidem kterym na mě třeba záleží, také sem to slíbil jedné kamarádce na kery mi fakt zaleži, abyste rozuměly jednou když mi bylo fakt blbě sem se ji s těmito myšlenkami svěřil, ted toho lituju, jinak to o mě kromě psycholožky s psychiatrem nidko neví a určitě ani netuší, myslím že to dokážu dost dobře kamuflovat, myslím že navenek vypadám štastně. dále sebevražda je nevratné rozhodnutí a já eště pořád věřím, že se to vše může změnit, najdu nějaký smysl nebo tak. těch duvodu je vic, ale toto sou nejhlavnější ale prostě to udělat nemůžu no a proč chci: pociti samoty, bezmoci, smutku, strach z budoucnosti, absurdita světa atd.. Si řeknete, že po tom co sem napsal je asi jedinou možnou radou psycholog –ale tam už chodím půl roku a nevi si se mnou přiliš rady, připadně psychiatr tam chodim též, předepsal mi nějaky prašky, které ale poslední dobou absolutně přestaly účinkovat, takže už fakt nevím co stím ani nevim co od vás čekám, spíš sem si to chtěl asi napsat a ujasnit si své pocity, fakt nevim co čekám: prostě sem to ze sebe potřeboval dostat no děkuji za přečtení.-))))
|
|
| Od: Blizi |
| Datum: 2.červenec 2004 10:43:24 |
| Předmět: to: MiB |
| Ahojky MiB, diky za Tvoje prispevky a vse, co jsi tu napsal. Podobne veci si denodenne "zapisuju" ve sve hlave, ale jsem prilis slaba dat je na papir nebo do diskuze. Moc rada bych Ti poradila, ale sama nevim, jak s podobnymi stavy bojovat, proto se o to ani nepokusim. Jsem na tom vlastne skoro stejne, deprese trvaji asi pet let, zadni pratele, rodinne zazemi na pest...Chci aby me ostatni litovali, ale sama uz si tim lezu na nervy, chci slyset oceneni, ale jsem jen zakomplexovana nula (taky mi to doma rikaji) atd. atd. Tolik bych Ti chtela rict nejake vlidne slovo, ovsem sama na mila slova neverim, jen Ti uprimne preju co nejmene tmy a co nejvice "zablesku baterky", papa.... |
|
| Od: susana |
| Datum: 1.červenec 2004 13:39:27 |
| Předmět: prosím poraďte |
| zdravim všechny.nezna někdo nahodou nějakou knížku nebo film s podobnym nebo stejnym tematem jako je Narušeni,nebo Veronika se rozhodla zemřit od Coelho?Moc to shanim prosim poraďte.děkuji. |
|
| Od: MiB |
| Datum: 30.červen 2004 1:04:31 |
| Předmět: RE: |
Ahojda,
obě vaše reakce mě zaujali a pokusím se na ně reagovat v jedné odpovědi...
Lotari, myslím, že to co jsi napsala je velmi sebekritické, protože jsi se do mě nenavážela a je pravda a to si možná přes svoji sobeckost musím, přiznat, že když se občas na někoho neřařve, tak to prostě občas bez toho nejde... tj. když mě doma vždy po rodičáku seřvali, tak jsem se pak chvíli zase vzorně učil, ale jen chvíli :-( Takže myslím, že ten doktor to určitě myslel dobře, ale otázka pro mě zůstává jestli já nejsem krapet náročněj a nechci toho trošku moc ? aby mě doktor litoval ? to asi vážně už chci moc.... Na otázku jestli v něco věřím ? Věřím a nevěřím, budu naprosto upřímný a tj. asi i sprostý, takže snad se to nikoho moc nedotkne ? Moje 1. holka byla křesťanka jako víno... každou neděli do kostela atd... ale na druhou stranu taky pěkně živá, diskotéky, sex, alkohol, kouření, atd... Jednou mě vzala ssebou a já absolutně nechápal... trapně tam všici zpívali něco co mi nedávalo smysl potom četli pořád jednu a tu samou knihu už několik staletí... to je jedno... nakonec si všici podali ruku, potlachali a šli domů, ale to co mě nejvíce na křesťanství udivuje je to jak oni jsou mrzutí, když něco provedou, ale jakmile se vyzpovídají je jim hej... Teprve po rozchodu jsem pochopil, jací lidé jsou nejhorší a nejodpornější! ANO jsou to právě křesťané!!! Přikazujou přísný život a kdoví co ještě ale sami jso těmi největšími sviněmi v dějinách!!!
Kdo upálil Huse ? - Křesťani
Kdou upaloval čarodějnice, které ve své podstatě jsou hodné, u křesťanů se provinili tím, jak se snažili přivolávat úrodu a vodu ? a co magie je dobrá věc pokud se tím nikomu neubližuje, ale to křesťany nezajímá! JSOU TO POKRYTCI A LIDÉ KTEŘÍ SI SAMI ZASLOUŽÍ HRANICI, HŮŘ POSTAVIT KE ZDI A DÁT JIM KULKU MEZI OČI! Něco jsem už přečetl ale křesťanství na mě působí jako svinstvo! Ale zpět k otázce v co věřím ? Věřím v osud a taky na 90% na magii tj. čarodějnictví... myslím, že příroda je pořád mocnější jak člověk... např. bylinky, jsou pořád divy čarodějnické magie... K tomu, že se pořád shazuju, ono je to asi težké... Můj bratr je skoro špička v ČR v programování, je mu 22 živí se tím, co nevidět bude vydělávat víc něž otec, otec relativně úspěšný podnikatel, a já ? 0 ? když mám alespoň nějaký malinký sen, tak slyším ať si nejdřív zaplatím dluhy a pokud se zase chovám malinko rozjetě, tak mě vynadaj, že jsem pěkně nevděčněj atd... a že mě to seběvědomí zase nějak roste a že už mi ho srazí... takže bohužel snažím žádný sen nemít, protože i sebemenší radost mi tady doma někdo zkazí, přitom doma by to mělo být asi naopak... tu radost by mi měl někdo kazit tam venku a ne doma... to je divný ? nerozumím tomu ? Nemám ani sen ani plány do budoucnosti... jsem prostě jenom hračka svého okolí... Jsem moc rád, že od vás dostanu alespoň odpověď nebo názor, protože alespoň teď slyším nějaké hezké slovo, když jsem bez přítelkině, asi i opravdových přátel... Tolik bych si přál zase se k někomu přitulit, obejmout ho a celé hodiny plakat a plakat a plakat a nechat se od té milé slečny hladit po vláskách a slyšet, že mě opravdu někdo miluje... jo, když jsem to slyšel naposled, tak jsem dostal odpověď asi v tom smyslu, že se chovám ještě jako dítě... je to špatně ? Přiznám se potom prvním 6-měsíčním léčení, kdy jsem bral 6 měsíců antidepresiva nevím zda-li je to jen můj pocit, ale mám pocit, že moje paměť je nějaká horší a pořád se cítím jak v bezvědomí, občas jen tak koukám a vůbec nic nechápu... koukák, vnímám, ale nereaguju, snažím se probrat, ale nejde to... Nikomu to neříkejte, ale občas i zavolantem, ale jelikož nechci přijít o řidičák tak se s tím, nikde nerozšiřuju... Dneska jsem měl čas přemýšlet, tak jsem byl v Litomyšli v zámeckých zahradách, fakt nádhera! a tak nějak jsem přišel opravdu nato, že mě nepomůže žádnej máklej psychiatr ani tuna léků, ale problém je v mé osobnosti a ta se potřebuje změnit, už jsem to slyšel od někoho, ale problém je v tom, že já se sám nedokážu změnit a navíc jsem asi tvrdohlavej, takže se k tomu sám donutit neumím... Pořád mám představu o tom, jak potkám bezva slečnu, která mě bude milovat a já ji taky a díky ní se změním a všechno to pro mě skončí... Ale buďme realisté, copak někdo takový existuje ? A navíc si nejsem jistý jestli to jak si ubližuju, jak se trápím, jestli mi to nedělá dobře ? Co bude až budu zdráv ? Co potom ? Já ani nic jiného neznám ? nevím jak bych měl žít ? neumím nic jiného než být pesimista, depresivní, občas pěkně protivnej.... Je to jako když někdo stráví 50 let ve vězení a pustí ho, už nikdy nebude schopen samostaného života, ve vězení to pro něj byl malý svět, který dobře znal bylo to pro něj to jeho, ale tam venku ? příliš složité a nemožné po tak dlouhé době se znovu zadaptovat na něco úplně jiného, a tohle mi přijde velmi podobné ? Určitě jsem chtěl ještě něco napsat, jen si teď nějak nemohu vzpomenout... Já vím, že tohle je diskuse, ale určitě se na mě nikdo nebude zlobit, když z toho teď udělám na chvíli seznamku... Je mi moc a moc smutno a toužím po přítelkini a jakej jsem to je asi dost patrné z těchto diskusí, jsem z Ústí nad Orlicí... budu moc rád, když si budu moc třeba i s nějakou slečnou s podobnými zájmy popovídat, a že vlastně jsme tu všici na jedné lodi ? Takže moje kontaktní údaje:
=============================
/ Radovan.Skorpil@seznam.cz /
/ +420777814202 /
/ http://mib.mysteria.cz /
=============================
Snad se smé tady dávat číslo nebo né ?
Dnes jsem jel domů vlakem a kousek ode mě seděli dvě holky a ta jedna tam tak smutně seděla a tekli jí slzičky, protože se tam bavili o jejím klukovi kterej ji asi dost ošklivě ublížil, nevím proč, ale bylo mi jí tak strašně líto, a tak moc jsem ji chtěl pomoct jako by to byla moje holka, ale mě tak strašně trápí, že nemám oprvdu tu svou milou a sladkou bytůstku které bych mohl vše říkat a mohl ji dělat radost, prostě chci jen lásku... ne princeznu, ne dokonalost samu, ale dívku která bude milovat mě a já ji... nevím jestli si vysnívám nějaký ideál, ale já mám pocit, že jsem hodně tolerantní a dokážu hodně slevit a zamilovat se i do popelky, ale ta byla taky jak princezna... prostě chci lásku a ne dokonalost!!! Třeba se tady nějaká slečna která by mě chtěla poznat ? Nechci už být sám!!!!! prosím už ne! já takhle zachvíli asi vážně zešílím!!! už raději budu končit, protože už asi plácám že ? tak zatím všici ahojky a napiště když budete mít náladu a chuť ju ? |
|
| Od: Franzi |
| Datum: 29.červen 2004 19:02:22 |
| Předmět: prosím |
| jinak kdyz sem tady rada bych si psala z nekym jako ja.....nekdo kdo ma rad stejne jako ja knihy neni pro klasickou zabavu....a taky je jako ja nespolecensky....a jako ja asi i smutny....ja nechci skoncit celej zivot smutna z nikym kdo by byl jako ja a trochu mi rozumnel....najde se nekdo jako ja??prosim odepiste |
|
| Od: lotari |
| Datum: 29.červen 2004 14:31:38 |
| Předmět: to: Man in Black |
Ahoj,
podle mě nejsou lidi, který dokážou žít bez lásky. Prostě nejsou. Buďto po lásce šíleně prahnou, jako každej, ale sami před sebou to tají, bojí se, že by jim láska ublížila (...když nad tím tak přemýšlím, asi je ten strach oprávněnej, protože komu z vás, kdo jste někdy opravdu milovali, láska neublížila?? Když už jsme u toho srovnání s drogama, láska je z mýho pohledu jako ta stříkačka, co se třese závislýmu v ruce, protože on ví, že jestli si dá další dávku, zase zabije kousek sebe. Ale na druhou stranu bolestně jistě ví, že si jí znova píchne, protože bez ní bude umírat taky, ale když bude mít jehlu v žíle, na chvíli svět uvidí jinak, láska-droga mu nasadí červený brejličky a všechno bude fajn, jen proto, aby, až mu ty brejle někdo strhne, pocítil tu obrovskou bolest z poznání...), nebo tu lásku v životě nepoznali nebo si ji k sobě záměrně nepustili, a tyhle lidi jsou podle mě těm, co se láskou trápí, sotva po kotníky, protože to jsou neskutečný zbabělci. Nebo zoufalci, kdo ví.
Hele, človíčku, podívej, jak tak čtu ty tvoje články, zjišťuju, že se strašně shazuješ...víš co, až budeš mít zase chuť říct si "Bože, já mám nadosmtri úplně zničenej život" a další věci v tomhle smyslu, zkus místo toho říkat "Já se tomu přece nepoddám, budu bojovat na cestě za štěstím a třeba nějaký opravdu najdu...". Protože tím, že budeš truchlit nad svým neštěstím, k sobě Štěstěnu nepřivoláš...
Sakra. ani nevím, jestli mám tohle odesílat. Protože to zní, jako bych Ti chtěla vynadat za to, jak na tom jsi, což já ale udělat nechci, vážně ne...Jen vžycky, když debatuju a něčem, co je pro mě docela důležitý, jdu hrozně do útočnýho tónu. Tak se prosímtě nezlob, já to tak nemyslím.
(chjo, proč pokaždý, když chci někomu pomoct, se to obrátí a já se do něj navážím..?) |
|
| Od: Sin |
| Datum: 29.červen 2004 12:35:28 |
| Předmět: to: MiB |
Ahojky.:o)
Co se tyka tech osobnejsich veci, kdyztak mi sem, prosim, hod svuj mail a ja Ti poodpovidam tam.
Proc nekteri lide dokazou v pohode zit bez lasky? Asi proto, ze pro ne neni tim nejdulezitejsim a maji jine "drogy" - adrenalinove sporty, pocitac, party, nevim, co vsechno jeste... A nebo jim to nevadi proto, ze tu opravdu velkou lasku jeste nepoznali. Ono je rozdil s nekym chodit a nekoho milovat...
Co se tyka te holky...ono to je tezky. Na jednu stranu je to sice uplna pravda, ze laska je jen na chvili a kamaradi naporad, ale na stranu druhou, kamaradstvi nedokaze byt tak intenzivni jako laska. Kazda z techto "instituci" - pratelstvi i laska - maji svoje plus i minus. Kazde z nich je jine (proto to taky jsou 2 veci), a tak si myslim, ze srovnavat je je zbytecny. Proste kazdy ma svy pouziti...a obe jsou dulezity... tim bych to uzavrela.
jak tak ctu to, co jsi napsal o holce, na kterou cekas... pozor, aby sis nevysnival princeznu z pohadky. Nikdo nejni idealni a ani vztahy podle me nemuzou bejt idealni... Ale to jen tak na okraj.
Ze jsi moc velky dobrak? Tak jednoduse nebud. Uvidis, jestli prijde nejaka zmena. Dulezite je sam sebe si vazit a verit si - za takovymi lidmi lidi jdou. Precti si neco o asertivite, ujasni si, kam az muzes s tim svym dobractvim zajit a neplytvej ho na ty, jez si je nezaslouzi. V dnesnim svete si musis proste vybirat, ne kazdy Ti tvou dobrotu oplati a jsou i lidi, kteri Te za ni spis podtrhnou. Musis proste byt opatrny, vic asi delat nelze. Na otazku, jak poznat, komu muzes verit, nemam odpoved. (A pritom ji hledam celej zivot...)
Ze Ti neni souzeno byt stastny? ´Ty veris na Osud? Nebo v Boha? Ja asi spise na Nahodu. A myslim, ze nic jako "souzeno/nesouzeno" neni... i kdyz to nevylucuje, abych si tak nekdy sama nepripadala....
Jina sance nez polstrovana rakev urcite existuje. A jestli zatiim jeste neni, tak si ji vytvor. Mas nejaky sen? Je mozne za nim jit? Jak? Rekla bych, ze tohle jsou ty spravne otazky, kterych se da pridrzet...
A jeste poznamku k seznamovani "pres deprese" - poznala jsem takhle hodne dobrejch lidi, z nichz se pozdeji stali mi dobri pratele... ale asi to bylo hodne o stesti...
Mej se fajn a na cerne polstrovane rakve nemysli. Radeji zkus delat neco s tim, co mas - se zivotem. Na to potrebujes silu... a ne ji plytvat na tyhle myslenky, ktery ti stejne k nicemu nejsou... nemyslis? |
|
| Od: MiB |
| Datum: 28.červen 2004 22:19:06 |
| Předmět: Re: Sin |
Ahojky,
děkuji ti za velmi zajímavý názor... v tom, že nesouhlasím s větou že jsme si život dedali, tak nemáme právo si ho vzít se asi shodneme, ale rád bych reagoval... jinak je mi skoro 20 let... Mý kamarádi ? Řekl bych že mám asi 2 kamarádky o kterých si troufám říct, že je to něco víc, než jen kamarádství, protože by něco potřebovali, ale opravdu kamarádství jako pravé kamarádství jsem snad za svůj život ještě ani nezažil, asi to bude tím, že asi potkávám špatné lidi nebo tím, že jsem moc dobrácký a každému se snažím pomoci a tím pádem každý raději mě využije a pak odkopne... konec konců je to lepší než být kamarád, protože z toho alespoň něco mají... Taky moje blbost, že si neumím vydobít, alespoň kousek respektu... Ale ono asi tak jednoduché není, ale mě to asi kouká přímo z očí, jakej jsem dobrák... jenže já pořád věřím názoru že lepší opravdu dobrá holka, která mě podrží a ve všem si budem rozumět (samozřejmě jsem takovou ještě nepotkal)... než kamarádi, což si samozřejmě protiřečí s pravidlem, že kamarádi jsou navždy než to láska je jen na chvíli, nebo tak nějak víš co myslím ? každá moje holka byla svým způsobem nějak postižená 1. byla cvaklá a podváděla mě 2. měla doživotně nemocné koleno 3. byla puberťačka a měla transpalntovaná játra, ale i přesto mě všechny 3 dokázali pořádně ničit život... nevím, asi mi holt není souzeno být štasný... málem bych zapoměl, jak jsi se ptala na to jestli jsem měl nějaké šťastné období ? Víš jak vypadá když se bliká baterkou v černém tunelu ? tak asi tak nějak podobně podle mě vypadá štěstí v mém životě... Máš pravdu, že láska je droga, ale jestli láska je tak silná droga, tak proč někteří lidé bez ní dokáží v pohodě žít ? A já zrovna ne ? nedokážu být bez lásky!!! je to pro mě něco jako být bez jídla! Mám hlad a chci jíst, ale ne nějaké zkažené jídlo, které mě tráví a nutí klekat na kolena... Jestli se smím zeptat odkud vlastně jsi ? A nebude snad troufalé kdybych náhodou řekl, že bych tě snad i rád poznal ? ještě jsem se neseznamoval přes deprese... Nicméňe existuje pro mě ještě nějaká jiná šance něž krásná černá polstrovaná rakev ? |
|
|