| Od: GIOWANY |
| Datum: 11.září 2003 0:29:25 |
| Předmět: TROCHA POODHALENÍ... |
VAN...ČETLA JSEM TO O TVÉM DĚDOVI...PŘESNĚ VÍM,JAK TO MYSLÍŠ...NAPROSTO PŘESNĚ....PSAL TU NĚKDO MYSLÍM,ŽE JSEM SEM PŘIŠLA JEN PROTO,ABCH SE ZVIDITELNILA...NENÍ TOMU TAK,JEN JSEM UŽ TAK UNAVENÁ HOLKA ZE VŠECH STAROSTÍ A PROBLÉMŮ,ŽE UŽ TO ANI NEMOHU POPSAT,VYPSAT KOLIK TOHO JE...VAN CHÁPU....Z TOHO DŮVODU,ŽE MÁ PRABABIČKA TAKÉ...RAKOVINA...A TAKÉ PROTO,ŽE JE TO PŘESNĚ ROK,CO JSEM TOUTO DOBOU LEŽELA V KOMATU NA ARU...A PRALA SE SE SMRTÍ...JE MI 21 LET A JSEM ZTP A V PLNÉM INVALIDNÍM DŮCHODU...JAK BY VÁM BYLO,MÍT ROK A PŮL STAROU DCERKU A VĚDĚT,ŽE JSTE ODROVNANÁ,CO SE TÝČE ZDRAVÉHO ČLOVĚKA,ŽE NEMOHU DO SCHODŮ,MÁM ARTROZU,NEMOHU SKAKAT,NA BOBEK,KOLENA,MÁM PO CELÉM TĚLE JIZVY,10 ZLOMENIN...TO JE JEDNO,O TOM JSEM NECHTĚLA MLUVIT...SPÍŠE O TOM,ŽE MĚ PO ARU,JIPCE A CHIRURGII DALI NA LDNKU....COŽ VAN VÍ,URČITĚ TAM JEJÍ DĚDA TAKÉ LEŽEL...JE TO ODDĚLENÍ PRO DLOUHODOBĚ NEMOCNÉ....KDYŽ JSEM SE TEPRVA UČILA ZNOVU CHODIT,BLOUMALA JSEM NA VOZÍČKU PO CHODBÁCH A NAHLÍŽELA DO POKOJŮ....95 PROCENT BYLI STAŘÍ LIDÉ,ČEKAJÍCÍ NA SMRT....PRO MLADÉHO ČLOVĚKA JE TO DEPRESIVNÍ.....PROTOŽE VIDÍ TU BOLEST,UTRPENÍ,TO CHOVÁNÍ SESTER...POKUD ZA TĚMI LIDMI NECHODÍ RODINA,TI LIDÉ JSOU ODROVNANÍ...SLEDOVALA JSEM TO TAM A VIDĚLA,ŽE TY SESTRY JE ANI POŘÁDNĚ NENAKRMÍ,ŽE JSOU NA NĚ HRUBÝ,ZLÝ...NECHAJ JE LEŽET,TI LIDÉ MAJ PROLEŽENINY,VIDĚLA JSEM PÁR STAŘENEK,CO SE VZEPŘELI NA CHVILKU SMRTI,Z POSLEDNÍCH SIL..V ANDÍLKU VSTALI A ŠLI SE PROJÍT,ALE BYLI TAK SLABÉ,ŽE SE ZHROUTILI.....VIDĚLA JSEM DOST LIDÍ,SE KTERÝMA JSEM MLUVILA SKRZ JEJICH POHLED...MĚLI TY OČI PRÁZDNÉ...ODEVZDANÉ,ČEKAJÍCÍ...JEN TY HÝBAJÍCÍ OČI SVĚDČILI JEŠTĚ O TOM,ŽE VŮBEC ŽIJÍ...NIKDO NEPOČÍTAL S TÍM,ŽE MŮŽE BÝT NĚKDO NA CHODBĚ A TAK KOLIKRÁT SE U NĚKTERÉHO Z POKOJŮ ROZRAZILI DVEŘE A ONI ODVÁŽELI JEDNOHO Z MNOHA,JEDNOHO,CO TO VZDAL,ČI RADĚJI VZDAL,ČI KONEČNĚ SE DOČKAL....MĚL PŘIKRYTOU HLAVU A TA SE KYMÁCELA SEM A TAM A MĚ BYLO ZLE...JÁ VIDĚLA SMRT DENODENNĚ.....UŽ NA ARU...KSE LEŽÍ MOTORKÁŘI,MLADÍ LIDÉ PŘEVÁŽNĚ PO BOURAČKÁCH A I KDYŽ VÁM TAM DÁVAJ MORFIUM,ABY JSTE SI NEUVĚDOMILI TU BOLEST A REALITU...STEJNĚ...CHVILKU JSEM SPALA,OTEVŘELA OČI A PÁR LIDÍ UŽ TAM NELEŽELO...BYLI PRYČ....ODEŠLI ...DO NEBE....
CHODILA JSEM DRŽET ZA RUKU PANÍ...BYLO JÍ JEN 40...UMÍRALA NA RAKOVINU...MĚLA TAKOVÉ BOLESTI,ŽE CELÉ HODINY KŘIČELA,PLAKALA,OBLIČEJ ZKROUCENÝ BOLESTÍ,ZESTÁRLA SNAD O STO LET....CHTĚLA TU SMRT,MOC JÍ CHTĚLA....UŽ JÍ NIC NEPODÁVALI,NEMĚLO TO CENU,TA BOLEST BYLA VĚTŠÍ NEŽ COKOLIV....JEDNÉ NOCI NAVŽDY UTICHLA...NA JIPCE LEŽELA PANÍ KTERÁ DOSTALA MIKROSPÁNEK,BEZLA I 2 SYNY....MĚLA ZLOMENÁ ŽEBRA ... PŘIŠLA ZA NÍ RODINA A ONA SE PTALA...KDE JSOU KLUCI? ONI...NA DĚTSKÉM MARCELKO....BRZO ZA TEBOU PŘIJDOU....FRUHÝ DEN PŘIŠEL TEN STARŠÍ...TŘETÍ DEN TAKÉ....ČTVRTÝ SE PTALA...TAK KDE JE TEN TOMÁŠEK? A ONI....MARCELKO,ON JE MRTVÝ....
V TU CHVÍLI JSEM PLAKALA,STEJNĚ JAKO ONA,JAKO VŠICHNI...PROTOŽE ONA MI TY 3 DNY O NĚM CELÉ NOCI PŘES PLENTU VYPRÁVĚLA....A PAK....KDYŽ UŽ TO VĚDĚLA TAKÉ...POTŘEBOVALA O NĚM MLUVIT,POTŘEBOVALA,PROTOŽE JI TO UKLIDNOVALI...TED KAŽDÝ DEN JEZDÍM KOLEM JEHO POMNÍČKU,JE OBVĚŠEN PLYŠÁKAMA....
TO BY PRO DNEŠEK STAČILO,POODHALILA JSEM VÁM TROCHU Z MÉHO ŽIVOTA...VÍTE,VAŽTE SI,ŽE JSTE ZDRAVÍ A MĚJTE ÚCTU KE STARÝM LIDEM PROSÍM...A KE SVÝM PŘÁTELŮM,NIKDY NEVÍTE,KDY JE VIDÍTE NAPOSLEDY....DOBROU NOC LIDIČKY... |
|
| Od: Bree Valentine |
| Datum: 10.září 2003 21:02:56 |
| Předmět: To ILU |
| Pouze jméno;) |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 10.září 2003 19:41:13 |
| Předmět: To: Bree Valentine |
Odpověď máš níže....
Ale ještě se chci zeptat: co vlastně znamená Tvůj nick? Ve slovníku jsem slovo "bree" nenašel.... Objasníš, pls? |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 10.září 2003 19:27:01 |
| Předmět: Tak... |
...a zatím stačí :)
Jdu si dát pauzu :) |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 10.září 2003 19:26:23 |
| Předmět: To: Přeslička |
Ad. prstýnek - ajaj. Tak tohle by bylo téma na hooodně dlouho a mohli bychom tu probírat mnoho a mnoho morálních aspektů.... :( Asi sama víš, kam tím mířím... :-/ Maličko rýpavá otázka: neinklinovala jsi ke křesťanství? Pokud ano, pak asi víš, co je "svazek manželství." Ale z jiného pohledu Tě chápu, neboť láska si nevybírá....
Ad. vzdálenost - Přesli, mohu Tě ujistit o jedné věci z vlastní zkušenosti: je-li to pravdu Láska, tak vzdálenost do 350 km (tak daleko to ještě funguje! - dál nevím :) ) není žádný problém! Samozřejmě má to své nevýhody, jež asi znáš... ...ale pokud na té "druhé straně" je člověk, u něhož si budeš jistá tím, že je to "ten pravý," tak to za to stojí obětovat. Samozřejmě je nutné počítat i s problémy s tou vzdáleností souvisejícími....
Ad. prázdný byt - tady nemám zkušenost, ale: je to místo, kde si můžeš dělat radost - třeba tím, že si do oken dáš růžové záclony a na poličky plyšáka.... Na stranu druhou - souhlasím - je to i dost nebezpečné místo, pokud Tě právě tam zastihne depka. |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 10.září 2003 19:19:46 |
| Předmět: To: Sidonie |
Ahojky, Sid :)
Těší mě, že jsi se nakonec k nastalé situaci postavila tak, jak popisuješ!
Co říci? Skutečnost, že Tě Tvá mamka nedokáže pochopit, je nesporně věcí, jež vyčerpává Tvé síly. Přeci jen člověk by měl mít oporu ve své rodině a to oporu naprosto bezvýhradnou a za jakékoli situace. Žel, jak jsem psal, ne vždy se rodiče vyvedou....
Co se těch "přátel" (s uvozovkami) týká – myslím, že tihle lidé by nám neměli stát za bolest. Bolet by nás měla pouze ztráta opravdových přátel... ...ale neměli bychom plýtvat smutkem a slzami pro někoho, kdo chce jen brát.... Chápu, že Tě to ranilo, ale na druhou stranu – dost možná z toho pro Tebe vyplynulo i nějaké ponaučení....
Reakce Tvé mamky je skutečně velice zvláštní. ALE! V první řadě si dovolím tvrdit, že ona, BOHUŽEL, není ani náhodou objektivní. V řadě druhé se musím pozastavit nad její rolí matky – komu jinému by totiž mělo na štěstí dítěte záležet více, než rodičům? A Tvá matka evidentně dává spíše přednost nějakým konvencím a tomu, co dělala ona, před tím, zda jsi nebo nejsi šťastná.
Tady bych doporučil asi jen jednu věc: na názory lidí, pro které evidentně není důležité Tvé štěstí, z výšky kašlat!
Ty její výčitky opravdu nemají sebemenší logiku a nemohu si pomoc... ...ale asi byla nějak podivně vychována! Přeci jen – dítě není žádný řetěz, jež by Tě měl poutat k jakémukoli muži. Tím spíše, když se jedná o muže, jež je schopen ubližovat, podvádět a nevím, co ještě....
Jsem rád, že vidím Tvůj pokrok, který jsi udělala za dobu, co jsi tady a především jsem rád, když vidím, že si snad opravdu uvědomuješ, že důležité je štěstí Tebe a Tvé dcerky... ...a že si za tím štěstím jdeš. Nyní jsi udělala první krok – vymanila ses z náruče neštěstí. Další kroky jsou před Tebou, ale ten nejhlavnější už jsi zvládla. Nenechej se, prosím, nikým lámat, protože jen Ty sama víš, jak ses cítila ještě před pár měsíci....
Nemá smysl dávat šanci. V tomhle případě opravdu ne, protože ta šance, co jsi několik let dávala, trvala příliš dlouho, Upřímně ti říkám, že kdybych žil v něčem, jako jsi žila Ty, tak už jsem nejspíš někde jinde... ...a asi také i s jinou :-/. On šanci dostal a to přímo královskou. Nevyužil ji a dávat další by byla opravdu blbost (a to je ještě slabé slovo).
Drž se, nenechávej se zlomit řečičkami a nějakou hrou.... Víš, Sid, krásná slova umí říkat každý. Ale důležité jsou činy – a těch "jeho" jsi mohla poznat více, než je zdrávo (a většina žen ve Tvé situaci by už dávno praštila dveřmi!).
Nejsi mrchou proto, že myslíš na jiného!!!!! Pokud bys chtěla tvrdit toto, pak by mrchou musel být třeba i zajatec, který se dostal na svobodu a raduje se ze slunce. To, co se stalo, je naprosto logické vyústění situace, kdy Tys dávala šance, pořád jsi hledala alespoň střípky toho, co si přeješ... ...no a po pár letech jsi pochopila, že tady nenajdeš a našla jsi jinde. Upřímně Ti říkám, že kdybych žil v tom, co Ty, byl bych už dááááávno jinde!
Je MOC FAJN, že jsi našla chlapa, který se k Tobě chová opravdu jako CHlap (s velkým CH) a ne jako otrokář a majitel restaurace, harému a nevím ještě čeho. Je fajn, že jsi pochopila, že pokud máš s někým trávit čas, tak že to není ten, co s Tebou zametá jako s hadrem, ale že je to ten, který Tě dokáže brát jako Ženu (s velkým Ž) a který si Tě dokáže vážit nejen za to, jaká jsi coby dívka-žena, ale třeba i za to, jakou jsi matkou.
Jak jsem již několikrát řekl: To, cos udělala, je naprosto LOGICKÉ vyústění situace a myslím, že by byla opravdu chyba, kdyby ses ještě teď plácala ve vztahu, kde jsi to měla ke štěstí dál, než ze Země na konec vesmíru. Jdi za svým štěstím, Sid! A nenechej se zlomit! |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 10.září 2003 19:01:41 |
| Předmět: To: Sklerotikkk |
Ač nereaguješ na mne (Bože, já si vždycky rýpnu :))) Jsem hrozný), dovol mi několik reakcí....
Tvůj příspěvek jsem mírně upravil, aby nebyl tak "rozhozený." Sem tam se něco takového, jako zkopírování řádků stane, ale naštěstí je to spíše výjimka....
Souhlasím s Tebou v tom, že není nutné ventilovat nějak na veřejnosti své deprese/depresivní stavy. Přeci jen "většina" tohle bere jako slabost a pokud se otevřeš i v tomto směru, můžeš počítat s tím, že se vždycky najde nějaký parchant, který tohoto zneužije. Takže jinými slovy: chápu, alespoň myslím, co říkáš. Já sám taktéž před lidmi sobě blízkými ukazuji svou depresivní stránku jen těm opravdu nejbližším....
Stejně, jako Ty, nevidím depresivní stavy, jako něco, zač by se měl člověk stydět. Dovolím si, alespoň na základě zkušeností, tvrdit, že více či méně závažnými depresemi trpí docela významné procento lidí (možná paradoxně se snad všichni "rekrutují" z řad těch inteligentnějších).
S tím, jak je schopna či neschopna přijímat člověka přiznávajícího depresivní stavy "většina" – tedy společnost: jak jsem tu již mnohokrát opakoval, ve společnosti se vždy najdou – řekněme "slaboduší" – jedinci, jež si s chutí zgustnou na někom, kdo je Z JEJICH POHLEDU slabší. A je lhostejné, zda to "slabší" míní fyzicky (=zmlátí ho), nebo psychicky (=začnou se po něm vozit). Tady je asi opravdu jedinou spolehlivou maskou, mít před těmito lidmi postavený co možná nejsilnější štít, který jim nedovolí přiblížit se natolik, aby mohli ublížit. To samozřejmě v konečném důsledku spěje k určité "uzavřenosti."
Jinak s Tebou souhlasím i v tom, jaký je rozdíl mezi tím, být "tady" a "venku." Stejně, jako Ty, i já před VĚTŠINOU lidí používám určitou masku (řekněme vtipný, ale současně i pohotový k okamžité obraně, až odvetě). Nicméně vedle toho si VYBÍRÁM lidi, ke kterým se mohu chovat více či méně podobně, jako tady. Perličkou budiž zajímavost, že ani jedním z těch vybraných není muž :) Halt ženy mají vyšší empatii.... Ale to bych odbočil jinam.
Takže nakonec ještě jeden souhlas – ani v mém případě se nedá říci, že bych se choval ke všem stejně tady, na NDSce, i kdekoli jinde. Ostatně už jsem to tady nechtěně ukázal v reakci ke GIOVANY, kde jsem tak nějak zůstal "v roli" z jiného serveru.... |
|
| Od: Přeslička |
| Datum: 10.září 2003 18:53:55 |
| Předmět: pro Ilu |
| zdravim... necekam, ziju a kdyz neco, tak budu reagovat... rok sem byla zahaknuta spatnym smerem .. je to pryc, ale malem sem se zhoupla znova... nastesti tenhle uzasnej (a navic hezkej a s kytarou), co ma doma krom zviratek i deti je prilis daleko... ale zacinam si diagnostikovat snizenou imunitu na pany s prstynkem (asi jako nektery zensky furt hledaj alkoholiky...), dneska sem prebirala klice od bytu, postupne se budu odstehovavat z rodneho hnizda, coz ma sve vyhody, ale prazdnej byt je zradnej... tak ... tezko rikat, sou horsi veci na svete... |
|
| Od: Přeslička |
| Datum: 10.září 2003 18:48:57 |
| Předmět: pro sklerotika |
| aha,tak to mame dalsi hledisko... jsou pratele a znami, jsou normalni a my... ti normalni se osklibaj pri shlednuti cehokoli jim divneho, pratele chapou nebo se aspon snazi... |
|
| Od: ILUNaxiel |
| Datum: 10.září 2003 18:48:07 |
| Předmět: To: Přeslička |
Ad. plyšák – asi mi nebudeš věřit, ale na toho plyšáka jsem měl rozepsanou reakci.... Žel z nějakého důvodu jsem ji nedopsal :( Věř, že chápu, alespoň myslím, více než dobře....!
Přemýšlím, jak na to reagovat.... Napadá mě, zda tak trošku nečekáš na onoho pověstného Godota... ...i když samozřejmě teď střílím od boku, protože neznám aktuální situaci u Tebe....
Z toho, co bys napsala, bych vyňal hlavně jednu věc: totiž že snížené sebevědomí je skutečně původcem mnoha a mnoha psychických problémů.
Dodal bych snad jen to, že právě tady by měla, myslím si, začínat cesta mnoha lidí k alespoň jakés-takés vyrovnanosti. Jak mi jednou napsala Sardelka (nebudu interpretovat přesně tuto někdejší skvělou účastnici na Depkách všech přípon :) ) – člověk se musí naučit milovat sám sebe. A já za to dodávám, že to zase není až tak těžké....
Pokud má člověk nějakým způsobem narušené vnímání sebe sama, pak samozřejmě vyvstávají i otázky, jako "proč se se mnou vlastně baví?," či "proč mi věnuje čas?" Do jisté míry by se dalo říci, že lidi, jež si takové otázky kladou, mají v první řadě nižší sebevědomí a v řadě druhé se příliš zaobírají sami sebou (což je mimochodem také jeden ze společných znaků mnoha depresivně smýšlejících!).
Uf... ...možná bych rozvíjel myšlenky ještě dál, ale to bych příliš odbočil :)
Každopádně jsem upřímně rád, že jsi se sem vrátila. Vždy jsi byla jistým stavebním a rozvíjejícím prvkem zdejších diskuzí a jak vidím, v tomto trendu setrváváš! :) |
|
|